Opoziční síly ve Venezuele se chystají s pomocí USA, Kolumbie a Brazílie v úterý či ve středu otevřít koridor pro humanitární pomoc do země. Šéf parlamentu Juan Guaidó, kterého již několik zemí EU uznalo prezidentem Venezuely, o víkendu varoval, že se v zemi nachází 250 až 300 tisíc lidí, kterým bez humanitární pomoci hrozí smrt. Venezuelu již několik let sužuje nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika.
O plánech opozice informoval dnes španělský deník El País. Podle něj jde o další krok, jímž se opozice snaží dostat na svou stranu armádu. Její podpora je spolu s širokým mezinárodním uznáním šéfa parlamentu úřadujícím prezidentem země klíčová pro pád autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
Armáda jako klíčový hráč
Prezident Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici s tím, že je to součást intervence a že se tak snaží jeho režim svrhnout.
První krabice s léky, zdravotnickým materiálem a potravinami už podle opozičního deníku El Nacional dorazily z USA do kolumbijské metropole Bogoty, odkud mají být převezeny k venezuelským hranicím. Právě hraniční město Cúcuta by mělo být hlavní branou pro humanitární pomoc. Poslanec José Manuel Olivares, který má koordinaci pomoci na starost, v neděli uvedl, že s tím začne „během několika hodin“. Spolupracovat bude s americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) a s kolumbijskými úřady. Další pomoc by se měla do Venezuely dostat z Brazílie a z nejmenovaného ostrova v Karibiku, uvedl o víkendu Guaidó.
Podle deníku El País je snaha o otevření humanitárního koridoru a apel na armádu, aby tomu nebránila, dalším krokem opozice, jak dostat vojáky na svou stranu. Už minulý měsíc schválil opozicí ovládaný parlament zákon o amnestii pro všechny, kdo pomohou v zemi obnovit ústavní pořádek a přispějí k přechodu k demokracii.
Velká část armády by podle expertů i několika vojáků, které citovala zahraniční média, opozici podpořila, ale obávají se represí Madurovy vlády. Totéž uvedl o víkendu i generál venezuelského letectva Francisco Yánez, který za prezidenta uznal Guaidóa a vyzval k témuž i ostatní příslušníky armády. Řekl také, že 90 procent vojáků v zemi je proti Madurovi.
Události ve Venezuele nabraly spád 23. ledna, když šéf parlamentu Guiadó při masových demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Guaidóa podporují dvě desítky amerických zemí, včetně USA, jako prezidenta ho uznalo již i několik zemí Evropské unie, například Španělsko a Francie. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.
