Nové dokumenty i nová svědectví potvrdily, že současného amerického prezidenta Donalda Trumpa měla v 80. letech v hledáčku československá StB. Spojkou nebyl nikdo jiný než rodina Trumpovy první ženy Ivany. Její otec Miloš Zelníček figuruje v dokumentech tajné policie jako konfident až do roku 1989. Informace přineslo společné pátrání týdeníku Respekt a britského deníku Guardian.
Špionáž byla vedena ze Zlína, kde Ivana Trumpová vyrostla a který se svým manželem a dětmi v 80. letech navštěvovala. Miloš Zelníček, jenž zemřel v roce 1990, předával informace o podnikání a politických známostech Donalda Trumpa místní StB. Ta poté získané informace postupovala dál.
Podle nových zjištění měla práce na sledování Donalda Trumpa zesílit kolem prezidentských voleb v roce 1988, které později vyhrál republikán George Bush. Informace o zákulisí prezidentského klání měla Ivana Trumpová svému otci předat při návštěvě Československa těsně před volbami.
Tajná služba se o tehdy dvaačtyřicetiletého Trumpa zajímala také z toho důvodu, že se už tenkrát současný prezident netajil svou touhou dostat se do Bílého domu. O úřadu prezidenta se poprvé zmínil v roce 1987 poté, co se svou ženou navštívil na pozvání sovětského velvyslance ve Washingtonu Moskvu a Petrohrad.
Ivana Trumpová byla důstojníky StB dlouhodobě považovaná za velmi dobrý zdroj informací. Nejen, že měla americké občanství a movitého manžela, zároveň se také pohybovala v nejvyšších politických kruzích.
Cílem StB bylo podle agenta Petera Surého získat detailní informace o americké zahraniční politice a ekonomice. Potvrdit, zda pražské ústředí StB předávalo získané poznatky KGB se bývalí konfidenti, které média oslovila, zdráhají.
Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 se spekulovalo o jmenování jeho bývalé manželky do funkce americké velvyslankyně v Česku. Kladně se k možnému jmenování vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Trumpová však nabídku odmítla.
