Povolovací řízení v Praze trvá v průměru sedm let - ilustrační foto

Povolovací řízení v Praze trvá v průměru sedm let - ilustrační foto Zdroj: Byty-u-dubu.cz

Nová analýza bydlení v Praze: Airbnb má na ceny nepatrný vliv, skutečných viníků zdražování je pět

Blíží se volby a kandidáti v Praze slibují, co všechno provedou s bydlením v hlavním městě a jak zajistí jeho dostupnost a zatočí s vysokými cenami. Viníky drahých nemovitostí vidí všude, ale čísla často chybí. Co odstartovalo růst cen bytů v Praze ke hvězdám? Odpovídá na to analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

CETA mimo hlavních příčin analyzuje i vliv takzvaného sdíleného bydlení či platforem, které na něm postavily svůj byznys v čele s Airbnb.

„V Praze se nachází zhruba 600 000 bytových jednotek. Na platformě Airbnb proběhlo zprostředkování sdílení ubytování na 14 700 různých místech. Může jít o sdílení bytu, pokoje, či jeho částí. Nabízených celých bytů ke sdílení v Praze, tedy těch, které tzv. zabírají místo trvalým obyvatelům, je pouze 1,8 % bytového fondu v Praze. Pokud se bavíme o bytech, které jsou zabookovány alespoň na 9 měsíců v roce, je tento podíl necelých 0,5 %. Airbnb za nedostatek bytů na pražském trhu nemůže, to je zkrátka fakt,“ říká ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.

Centrum v analýze dospělo k jiným „viníkům“ rychle narostlých cen. Faktorů, které za to můžou, je podle CETA pět:

1. Příliv poptávky stěhováním do Prahy

2. Nedostatečná nabídka zablokováním developerských projektů

3. Inflace

4. Dostupné a levné hypotéky

5. Ekonomický růst

Růst nájemného jde v patách růstu cen nemovitostí

Podle analytika Pavla Peterky stimuluje na dobu po krizi odložená spotřeba podpořená velmi levnými hypotékami již od roku 2012 také poptávku po vlastním bydlení, nebo koupi nemovitosti jako investice. „Omezená nabídka vlastního bydlení a zpřísnění podmínek pro hypotéční úvěry ovšem změnily situaci a spotřebitelé jsou nuceni preferovat nájemní bydlení, i když by třeba chtěli bydlení vlastní, navíc často v lokalitách, které si nemohou dovolit,“ říká Peterka.

„Ekonomická recese je za námi, stejně tak deregulační proces nájemného, a růstu nabídkové ceny nájmů proto již nic nestojí v cestě. Nárůst ceny nájemního bydlení je v tomto případě naprosto přirozeným jevem, který ačkoliv se zpožděním, pouze reflektuje napjatou situaci způsobenou nedostatečnou výstavbou a dlouhotrvající stimulací poptávky po vlastním bydlení v podobě nízkých úrokových sazeb,“ dodává Peterka.

Nebojovat přímo s cenami

CETA v závěrech své analýzy doporučuje omezit byrokracii a poukazuje na to, že zatímco v Belgii trvá celý proces povolování developerského projektu 6 měsíců, v Praze je to 7 let. Centrum také vyzývá k novému územnímu plánu, který umožní masivní bytovou výstavbu, k investicím do infrastruktury pro lepší propojení městských částí i spolupráci se sdílenou ekonomikou.

Naopak velmi varuje před válčením s cenami nemovitostí. „Respektujme, že Praha je jedním z nejbohatších regionů v Evropě, bezpečné, dobře dostupné a krásné město s výbornými službami. Růstu platů a zájmu o bydlení v Praze odpovídají i rostoucí ceny,“ píše CETA.