Proč (ne)podporuji Babiše ve spolupráci s komunisty: Anketa současných i bývalých stoupenců ANO
Časopis Reflex položil řadě bývalých i současných podporovatelů Andreje Babiše anketní otázku: Jak se díváte na to, že současný premiér sestavil vládu s podporou komunistické strany?
Radim Jančura (podnikatel, majitel společností Student Agency a RegioJet): Není to dobré řešení, ale je nejlepší z možných.
Richard Krajčo(herec a frontman skupiny Kryštof): Omlouvám se, ale anket se neúčastním.
V tu chvíli demonstrující pustili zvukový přenos ze sněmovny. Vládu hájil soudruh Grebeníček. Na jeho adresu jsem napsal desítky nepřátelských komentářů, za nimiž si stojím. Jako předseda volebního výboru sněmovny jsem si s ním podával ruku, neboť byl členem „mého“ výboru. Nemohl jsem mu lát, protože tak rozhodli voliči.
Teď jsem ale strnul. Sice už nejsem poslanec a nemusím hlasovat, ale je to má vláda a pořád jsem řadovým členem hnutí ANO...
Jako Martinovi se mi to pocitově nelíbí a není mi veselo.
Jako bývalému politikovi a komentátorovi se mi to nelíbit nemůže, protože nemohu podléhat náladám a pocitům, ale vykládat skutečnost. Volební vrh kostek postavil velkého Babiše proti klubku malých. ODS mohla přijmout nabídku na společné vládnutí, ale naprosto chápu, že ji nepřijala. Bylo to racionální rozhodnutí. Risk vládnutí s Babišem je přílišný. Vládnout chtěl naopak Okamura. Chápu, proč ho Babiš odmítl, jakkoli je SPD taky strana namířená proti starému establishmentu. Hlásá (byť z víceméně obchodních důvodů) názory, které jsou zcela v rozporu s výrazně proevropskou orientací ANO.
Současná sestava je jednou ze dvou možností, které zbyly. Tou druhou jsou předčasné volby. Jako Martin bych jim jednoznačně dal přednost, jako komentátor vím, že jsou prakticky nemožné. Pro všechny strany jsou větším rizikem než současný stav.
Chápal jsem antikomunistická hesla demonstrantů, byť jsem jim po třiceti letech od převratu ne úplně rozuměl. Po celou tu dobu je KSČM „vzornou“ demokratickou stranou a samozřejmě už podíl na moci má, protože každá parlamentní dohoda se vykupuje podílem na moci.
Ten politický vězeň na adresu demonstrantů řekl: „Já nechápu, proč se vracejí k minulosti.“
Pokud se čtenář nyní táže, zda jsem si ho nevymyslel, jsa novinářem a politikem, což jsou dvě nejprolhanější vrstvy obyvatelstva, dodávám, jak se obyčejně píše: Nepřál si být jmenován, ale jeho totožnost je mi známa. Na požádání osobně ukážu vizitku, kterou mi dal.
S odstupem času mám vážné výhrady k personální politice ANO, nové složení vlády není zárukou zlepšení stavu, kdy ministr dopravy není schopen plnit programové prohlášení ani zajistit vymahatelnost práva ve věci odstranění nelegálních reklamních poutačů, natož napsat a předložit zákon bez ohledu na to, jakou vláda podporu v parlamentu vyjedná. Tak slabý ministr by neobstál v žádné soukromé společnosti.
Kompletní anketu a téma „Vláda velkého kšeftu“ od Bohumila Pečinky a Petra Sokola najdete v novém Reflexu.
