Na prahu svého domu našla Juli Briskmanová minulý týden květiny a vzkaz: „Juli, neznám tě, ale jsem na tebe pyšná. Jsi moje hrdinka. Díky, že ses mu postavila. Potřebujeme více takových, jako jsi ty. Pokračuj ve svém odporu. Jsme s tebou za každých okolností. Sally.“
Juli Briskmanová sice neví, kdo je to Sally, ale zato moc dobře ví, čím je její zpráva motivovaná. Podobných vzkazů jí totiž chodí stovky od chvíle, kdy se krátce po sobě staly dvě události: Tou první byl Juliin zdvižený prostředníček na amerického prezidenta, který ji předjížděl ve svém voze na cestě z vlastního golfového klubu. Tou druhou je fakt, že Juli kvůli „fakáči“ vyhodili z práce.
Juli dostává dopisy a vzkazy plné podpory ze všech koutů světa – ze Švédska, ale také třeba z Kolumbie. Ne všechny vzkazy jsou pozitivní, ale ty podpůrné převažují. Jen pro připomenutí (psali jsme zde), Juli předjela prezidentská kolona a v zatáčce ji zachytil fotograf agentury AP, jak na prezidenta zdvihá prostředníček. Její fotografie prakticky okamžitě obletěla virtuální svět a záhy se dostala také do médií. Poté, co kauza utichla, se však objevila další informace – Juli vyhodili z práce.
Padesátiletá specialistka v oblasti marketingu sice médiím svou identitu nesdělila, ovšem o incidentu řekla svým nadřízeným ve společnosti Akima, LLC's Business Group, kteří jí sdělili, že její chování je v rozporu s etickým kodexem společnosti. Žena sice v době, kdy jela na kole po silnici a zcela náhodou narazila na Donalda Trumpa, nedělala nic, co by jakkoliv souviselo s její prací – prostředníček zdvihla v sobotu, v době svého volna. Jenže společnost, která ji zaměstnávala, často realizuje veřejné zakázky, a tak se vedení rozhodlo, že je nevhodné, aby na své pozici dále setrvávala.
Novináři britského listu The Guardian ženu navštívili v jejím domě, který se nachází nedaleko Trumpova golfového klubu. Padesátiletá sportovkyně žije se svými dvěma dětmi a labradorem a sbírá medaile z běžeckých závodů. V jejím domě visí nápis „Hrdý demokrat“ a „Jsem Obamův demokrat“. „Měla jsem možnost vyjádřit, co si myslím,“ popsala listu. „A tak jsem to udělala,“ uzavírá. „A není to něco, co bych dělala každý den,“ dodává se smíchem.
