Spojené státy se rozhodly vyhostit 15 kubánských diplomatů z USA. K tomuto kroku se americké ministerstvo zahraničí uchýlilo poté, co kubánská strana nezvládla ochránit americké diplomaty na kubánské půdě. Ti se totiž stali v Havaně terčem útoku, který zatím nemá jasné vysvětlení.
Kubánská diplomatická mise čítající 15 osob má nyní 7 dní na to, aby opustila Spojené státy. Kroku amerického ministerstva předcházelo stažení vlastních diplomatů z kubánského hlavního města. Téměř dva tucty amerického personálu totiž čelily bezprecedentním útokům, které se odehrály v centru Havany. Kdo za útoky stojí, není jasné. Americká strana viní Havanu, že americké diplomaty nedostatečně ochránila.
V tomto duchu se včera vyjádřil americký ministr zahraničí Rex Tillerson v prohlášení, které zveřejnilo jeho ministerstvo. „Toto rozhodnutí padlo především kvůli selhání kubánské strany, která neučinila adekvátní kroky, aby ochránila naše diplomaty v souladu s povinnostmi, které pro ni plynou z Vídeňské úmluvy,“ uvedl Tillerson. „Tento krok zajistí našim vztahům opět vyváženost,“ uvedl dále.
Nejméně 21 zaměstnanců americké ambasády na Kubě trpí nyní zdravotními komplikacemi různého druhu. Od nevolnosti až po lehká zranění mozku, přes ohluchnutí či silné nevolnosti. Zprávy nejprve uváděly, že se jednalo o tzv. sonický útok, tyto informace se však prozatím nepodařilo potvrdit.
Sonickými útoky však američtí diplomaté trpěli již letos v srpnu, proto se takové vysvětlení nabídlo i nyní. V létě byly útoky vedeny zvláštní sonickou zbraní, která poškozuje sluch a způsobuje mnoho výše uvedených zdravotních problémů. Jak přesně jsou útoky vedeny, se zatím nepodařilo zjistit. V srpnu na útoky reagovala americká strana vyhoštěním dvou kubánských diplomatů, nyní se situace vyostřila.
Kubánsko-americké vztahy doznaly velké proměny v roce 2015, kdy si země po více než padesáti letech vyměnily své diplomatické mise, a to z iniciativy Baracka Obamy, který chtěl vztah s Kubou upravit. Jeho nástupce Donald Trump Obamův postup mnohokrát kritizoval a ve věci Kuby zastává radikálnější názor: v kontroverzním prohlášení z poloviny letošního července například uvedl, že je nutné vyšetřit zločiny Castrova režimu.
Dále prohlásil, že chce zpřísnit pravidla cestování amerických občanů na Kubu. Lze tedy s trochou nadsázky říci, že za poslední dva roky se v kubánsko-amerických vztazích odehrálo více než mezi lety 1962–2015. I přes deténte, kterou kubánsko-americké vztahy zažily za Obamovy éry, současný kongres ovládaný republikány odmítl zrušit embargo, které je na Kubu uvaleno již od revoluce z roku 1959.
Embargo, jehož současnou podobu vytvořila administrativa J. F. Kennedyho, spočívá v zákazu dovozu kubánské cukrové třtiny a dalších výrobků, přičemž toto embargo platí oboustranně. Tratí na něm pochopitelně nejvíce Kuba, protože pro USA tento ostrov nepředstavuje nijak klíčové odbytiště.
