Za nejhlubší politickou krizi posledních 40 let označují španělská média ústavní spor o to, zda může autonomní Katalánsko (metropolí je Barcelona) uspořádat 1. října referendum o nezávislosti. Vláda španělského premiéra Mariono Rajoye považuje možné hlasování za protiústavní a oznámila, že ho nepovolí. Nejvyšší katalánský představitel Carles Puigdemont proto v sobotu vyzval obyvatele své země k odporu a svolal na příští týden masové demonstrace.
K vyostření napětí mezi Madridem a Barcelonou dochází přitom jen několik týdnů poté, co španělští a katalánští politici společně pochodovali vedle sebe a protestovali tak proti teroristickým útokům v Barceloně a na jiných místech Katalánska. Jenže to snahu o referendum nijak nezastavilo.„Referendum nebude. Je mojí povinností zachovat národní jednotu. Zákony schválené regionální vládou, které připravily cestu k referendu, jsou nezákonné a nedemokratické,“ oznámil španělský předseda vlády Rajoy.
Jenže většina Katalánců i místních politických stran si myslí, že právě lidové hlasování je demokratickou cestou, která dá odpověď na to, zda vůbec obyvatelé této autonomní oblasti skutečně po samostatnosti touží.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Katalánci jsou rovnoměrně rozděleni v podpoře možné nezávislosti, či zachování současného stavu. Jenže více než 70 procent obyvatel chce uspořádat referendum, aby se tato záležitost vyřešila. Poukazují například na to, že londýnská vláda umožnila uspořádat plebiscit o nezávislosti ve Skotsku v září 2014. Tehdy ale Skotové samostatnost na Spojeném království odmítli.
V Katalánsku se přitom už jedno podobné hlasování odehrálo, ale bylo pouze symbolické. V listopadu 2014 hlasovalo téměř 81 procent lidí pro nezávislost. Zúčastnilo se ho ale pouze 2,3 milionu lidí z celkových 5,4 milionu oprávněných voličů.
Vláda v Madridu se obává především toho, že pokud by se od Španělska odtrhlo Katalánsko, které je navíc nejbohatším regionem země, tak by jeho příkladu mohly následovat i jiné oblasti. Například Baskicko, kde za samostatnost v minulosti vedla dlouhou válku za použití teroristických metod organizace ETA.
