Od šestidenní návštěvy země javorového listu si šéfka krajně pravicové francouzské strany Národní fronta slibovala mnohé. Potvrzení své pozice na mezinárodní scéně, předně. Od samého počátku ale bylo všechno jinak. Místo stoupenců ji „přivítala“ skupina antifašistů a příznivců krajní levice a, zpětně viděno, nebyl to zas tak špatný začátek. Čekal na ni alespoň někdo. Dále už si totiž tak říkajíc ani neškrtla. K setkání s ní se neuvolil nikdo z politických představitelů. Když se pak uražená Marine Le Penová snažila získat na svou stranu „prostý“ lid tím, že se obula do kanadské vlády za její přístup k imigraci, dostalo se jí další studené sprchy – na hotelech jí začali rušit jednu rezervaci za druhou.
Už samotný páteční příjezd předznamenal atmosféru, v jaké se až doposud její pobyt za oceánem nese. Na dusno mezi Le Penovou a skupinou odpůrců, jež na ni po příletu čekala, navázala série zrušených, nebo spíše nerealizovaných schůzek s politiky. Podle tvrzení hned několika kanadských médií se během víkendu s představitelkou Národní fronty nechtěl z kanadské politické reprezentace setkat nikdo, a to i přesto, že svůj plánovaný program avizovala s pěkným předstihem.
Jako kůl v plotě
„Byla by ráda diskutovala s quebeckými politiky o imigraci. Ale většina se s ní odmítla setkat,“ uvedl Kanadský rozhlas. To platilo pro provinciální kabinet premiéra Couillarda stejně jako pro středopravicovou stranu Koalice pro budoucnost Quebeku. Nutno říci, že vzhledem k jistým názorovým shodám byli pro Marine Le Penovou představitelé této strany trochu želízky v ohni.
Naděje, že ji někdo vyvede z izolace, Le Penové svitla ve chvíli, kdy s ní několik militantních stoupenců Quebecké strany vyjádřilo přání natočit krátké idylické video v kulisách kanadského venkova. Pohasla vzápětí, když se od iniciativy distancoval šéf strany.
„Nastavuji Kanaďanům zrcadlo, proto se mi vyhýbají“
Svou prekérní, až trapnou situaci se v Kanadském rozhlase snažila vysvětlit docela kuriózně: „Svým způsobem jsem symbolem všeho, co museli zdejší lidé vytrpět, i všeho, čeho se ve jménu boje za udržení své identity museli vzdát. Nastavuji jim vlastně zrcadlo, což přirozeně nevnímají s libostí. Možná právě proto se kontaktu se mnou snaží vyhnout.“ Takže problém není, že by Kanaďanům názory Marine Le Penové nekonvenovaly. Jen si do ní chudáci nevědomě projektují svá historická traumata.
A kdyby tohle vysvětlení náhodou někomu nestačilo, má v záloze ještě jednoho viníka, oblíbeného i u jiných politiků, bez ohledu na národnost: média. Právě před těmi francouzskými se do Kanady tak trochu utekla. Nelíbilo se jí, jakým způsobem probírala propad Národní fronty v druhém kole prosincových regionálních voleb. A v očích Marine Le Penové to také nebyl nikdo jiný než francouzští novináři, kdo se postaral o to, že k ní lidé v zahraničí netíhnou sympatiemi.
Jaký postoj se k šéfce Národní fronty kanadští politikové rozhodli zaujmout, bylo tedy zřejmé záhy po jejím příjezdu. Zřejmě z trucu si proto následně nenechala ujít jedinou příležitost, jak se do místní politické reprezentace obout. Premiéra Justina Trudeaua a jeho vládu obvinila z „falešného humanismu“ a pak ještě v rozhovoru pro Midi-Info přilila olej do ohně: „Někteří členové vlády jsou v otázce migrace neskutečně naivní, vidí vše příliš růžově.“
Radši tisíce imigrantů než jednu rasistku
Myslet si, že když neuspěla u politiků, pár rádobydobře mířenými kopanci do kotníků kanadské vlády zaboduje alespoň u lidu, byl zjevně omyl. V pondělí večer při návratu do hotelu ji čekalo nemilé překvapení, vlastně dvě. Za prvé, její rezervace byla anulována. Nemilá situace vzhledem ke skutečnosti, že druhý den ráno se měla tamtéž konat tisková konference. Za druhé se k hotelu přemístila asi čtyřicetičlenná skupina odpůrců s transparentem sdělujícím jasný vzkaz: „U nás, v přátelské a pohostinné zemi, dáváme přednost tisícům imigrantů před jednou rasistkou.“
A příkladu hotelu Marion následují další. V úterý ráno oznámilo samotné tiskové oddělení Národní fronty, že rezervaci Marine zrušil i hotel Sheraton, kde se měla odehrát další tisková konference. Vzhledem k okolnostem to možná Le Penová nakonec kvitovala. Kdo ví, jestli by pozvání na tiskovku někdo přijal.
