Sodomský paskvil, kultura smrti a Boží trest. Tato slova zazněla paradoxně na začátku nejkrásnějších svátků v roce ve všech římsko-katolických kostelech na Slovensku.
Přestože jsou Vánoce významným církevním svátkem a jsou spojeny se slovy jako mír, klid a štěstí, letos biskupové připravili pro své věřící o dost silnější odvar. Spršku hanlivých a odsuzujících výrazů si poslušné ovečky vyslechly od svých kněží první adventní neděli.
Kázání napsala pro posluchače do dřevěných lavic Slovenská komora biskupů. V pastýřském listě se obouvá do gender aktivistů, zastánců potratů a dokonce i do autorů učebnice pro základní školy. Na Slovensku mají věřící vysoký podíl, je jich přibližně 84 procent. Nejpočetnější jsou římští katolíci, tvořící téměř 70 procentní podíl. Své pocity se tedy rozhodli rozsévat mezi nadpoloviční většinu obyvatelstva během první adventní mše. A kněží začali číst: "Každou etapu lidského štěstí zabezpečuje uspořádaná rodina. Rodina je Boží institucí. Proto není v moci člověka rodinu zlikvidovat." Naši bývalí bratři, respektive aktivisté za rovnost pohlaví, se totiž snaží uzákonit homosexuální svazky a zároveň umožnit páru stejného pohlaví vychovávat dítě. Dokonce mluví o potratu jako o právu ženy, které jí musí být umožněno. Jiný názor má však na to církev. Pod listem podepsána Komora biskupů Slovenska tvrdí, že rozvratem rodiny se znehodnocuje lidské štěstí, ohrožuje život a nastoluje se kultura smrti. Mimochodem pod kulturou smrti si církev představuje potraty, eutanazii, nevázaný sex či sexuální výchovu bez následků.
A v tomto okamžiku můžeme přemostit na další věc, která leží církevním hodnostářům v žaludku. Nedávno totiž vyšel slabikář pro žáky prvního stupně základních škol. V určité pasáži se vzpomíná rozvedená matka žijící sama se synem, která se podruhé vdá a vezme si za manžela svého souseda. Chlapeček to popisuje jako normální událost a těší se, že bude mít "táty" dva a navíc strejda přeci může pomoct mamince v domácnosti. V dnešní době téměř běžný obraz rodiny. Proti této knize ale začala zbrojit církev a nepřipouští její zavedení do výuky. Přitom na Slovensku se podle statistik rozvádí každé druhé manželství. Pohled na zmiňovanou domácnost je tak dětem přirozená a spíše jim může přijít zvláštní, že se rozvrácené rodiny nikde nezmiňují. Takové hlásání do nezletilých oušek může dítěti jen uškodit, myslí si biskupové. Zda může ohrozit duševní zdraví výchova v rodině se stejným pohlavím rodičů, ale zatím neprokázala žádná studie ani výzkum.
Takové prohlášení můžeme proto považovat za neopodstatněné. Co je ale dokázáno, je vysoké procento pedofilních kněží v řadách samotné "mravní" církve. Dokonce nejnábožnější Poláci nedávno spustili protipedofilní školení pro své kněze. A tady je naopak prokázáno, že zneužívání v raném věku má na budoucí život velmi negativní dopad. Přitom takový pedofilní kněží jsou častokrát pouze exkomunikováni a nečeká je žádný soud. Mohou si tak svou úchylku pěstovat dál, a živit strach ve všech rodičích.
Obě strany mají své pravdy a už dlouhé období vedou dialogové boje. Nikdo nechce ustoupit, každý praktikuje strategii všechno nebo nic. Pastýřský list, který církev nedávno poslala do všech kostelních sálů, ale vzbudil hněv u samotných věřících. Mínění o představitelích jejich náboženství je přitom již poškozena vyloučením biskupa Róberta Bezák bez řádného vysvětlení a podivné praktiky arcibiskupa Jána Sokola. Ortodoxní katolíci určitě zůstanou věrni svým hodnostářům, ale svými činy slovenští biskupové v posledních měsících ztrácejí omladinu. Mladí lidé totiž nejsou tak pevně zakotveni v otěžích církve a mají mysl více otevřenou. V tom spočívá i jejich vyšší míra tolerance a pochopení vůči utlačovaným menšinám. Historie nám však ukazuje, že církev nejeden krát komunikovala prostřednictvím intrik, kázání, zavrhovaný přikazování a během inkvizice i upalování.
