Ženevská jednání šesti mocností a Íránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení íránského jaderného programu. To znamená, že bude možné provádět rozsáhlé inspekce v íránských jaderných zařízeních výměnou za zrušení části sankcí vůči Teheránu. Americký prezident Barack Obama to označil za "první důležitý krok ke komplexnímu řešení" íránské jaderné otázky.
Ujednání mezi Íránem a šesti mocnostmi (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) nakonec neobsahuje explicitní uznání práva Íránu na obohacování uranu, o které Teherán usiloval. Írán se ale zavázal, že nebude rozšiřovat svůj jaderný program, a to ani v kontroverzním těžkovodním reaktoru v Aráku.
V dohodě se mimo jiné praví, že se Írán zbaví svých zásob 20procentního uranu tím, že jeho koncentraci sníží pod pět procent nebo ho přemění do podoby, která je nepoužitelná pro další obohacování. Írán slíbil, že zastaví obohacování uranu nad pět procent a že nebude zvyšovat ani zásoby uranu obohaceného na 3,5 procenta. Nemá instalovat další odstředivky na obohacování uranu, a to jakéhokoli typu, ani budovat další zařízení na obohacování uranu. Teherán dále souhlasí s rozsáhlými a soustavnými inspekcemi ve svých jaderných zařízeních. Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že ujednání znamená více bezpečnosti pro partnery USA na Blízkém východě včetně Izraele.
Právě Izrael je největším kritikem dnešní dohody. Izraelská vláda ji označila za "špatnou" a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na "klamu". Jde prý o "největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky". Obama dnes má o obavách Izraele hovořit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izraelské úřady se domnívají, že ekonomický tlak by mohl vést k lepší dohodě.
Dohoda podle Izraele umožňuje Íránu pokračovat v obohacování uranu, ponechává Íránu kontrolu všech jeho odstředivek a nevyžaduje demontování reaktoru na těžkou vodu v Araku. Netanjahu bude dnes (v neděli) diskutovat o řešení během zasedání kabinetu.
