Přestože byl libyjský premiér Alí Zajdán obklopen početnou ozbrojenou ochrankou, byl ve čtvrtek v noci unesen ze svého hotelového pokoje ve městě Tripolis. Tento případ je jen dalším důkazem toho, že ani téměř tři roky od vypuknutí takzvaného „arabského jara“ a postupného pádu různých režimů v této oblasti světa, nepanuje v arabském světě ani demokracie, ani svoboda. Před pár hodinami premiéra únosci propustili.
K únosu Zajdána se přihlásili povstalci, kteří dříve bojovali proti diktátorskému režimu plukovníka Kaddáfího. Ti uvedli, že je to odveta za americkou akci, při níž byl naopak unesen vysoký představitel teroristické organizace al-Kájda Anas Libí. Shodou okolností i on zmizel v Tripolisu. Navíc proti Zajdímu byla část povstalců i obyvatel, protože kdysi jako diplomat sloužil Kaddáfímu. Rozbouřená a nekontrolovatelná Libye je ale jen dalším důkazem neklidu v arabském světě.
Tunisko, kde byly v prosinci 2010 nepokoje proti arabským diktaturám zahájeny, je zmítán stávkami a opakují se zde vraždy politiků na objednávku. V Egyptě platí pořád výjimečný stav a moc drží po puči v rukou armáda, která zakázala Muslimské bratrstvo, jež vyhrálo legitimní volby. V Sýrii probíhá otevřená válka, ve které se znepřátelené strany vyznačují neobvyklou krutostí a použity byly i chemické zbraně.
Západní svět byl před časem nadšen z toho, jak se Arabové postupně v některých zemích zbavili svých diktátorů. Psalo a hovořilo se o nastupující demokracii a o tom, jak ke změně situace přispěl Facebook a internet vůbec, protože se jich chopila nastupující generace, která vyznává více demokracie, než její rodiče. Očekávání se ale nenaplnila, protože kromě počítačů a mobilů se část Arabů chopila i zbraní a nezdá se, že by s tím chtěli někdy přestat.
