Pětašedesátiletý SLAVOMIL HUBÁLEK, soudní znalec v oboru klinické psychologie a sexuologie, zemřel nečekaně. Informaci o jeho úmrtí přinesla jako první Mladá fronta Dnes, podle níž si „zavolal kolem půl druhé v restauraci v centru Prahy záchranku s tím, že ho bolí na hrudi“. Když dorazili lékaři, byl prý už mrtev – snad zástava srdce.
Oblíbený přednášející na Fakultě sociálních věd UK, kde jsem ho také poznala, mi dal loni v listopadu příležitost k nezapomenutelnému osobnímu setkání.
Muž, který lépe než kdo jiný poznal přes stovku vražedníků, vyšetřoval heparinového vraha a rozebíral i osobnost Otakara T. (jenž zřejmě znásilnil a zabil devítiletou Aničku Janatkovou), tehdy vydal nesmírně čtivou knihu Zpovědník vrahů s podtitulem Příběhy zločinů, života a smrti očima psychologa a já s ním konečně mohla pořídit rozhovor.
„Dlouho jsem se jejímu napsání a pak i vydání bránil, ale nakonec jsem povolil. Teď v žertu píšu přátelům: Na kameni pod Areopagem se prý našel nápis z doby Periklovy: Mravy se horší, mládež je zkažená a kdejaký stárnoucí blbec píše paměti… Kdyby si z té mé knížky měl čtenář odnést jedinou věc, pak snad to, že by měl své děti vychovávat bez násilí, aby z nich vyrostli láskyplní, nesobečtí, slušní lidé.“
Zaplaťbůh, že pan Hubálek, sám vlídný, milý a shovívavý člověk a na slovo vzatý odborník, tu knihu stihl napsat – bylo mi ctí ho díky ní potkat. Jeho životní příběh, příznačně končící na vrcholu, v aktivní práci a naplnění radostí z vnoučat, si můžete přečíst ZDE.
