Republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney nakonec nepřinese Američanům žádnou změnu - k lepšímu, ani k horšímu. Ze sečtených hlasovacích lístků podle amerických médií jasně vyplývá, že voliči v USA dali už podruhé důvěru Baracku Obamovi, který se v příštích čtyřech letech nebude muset stěhovat z Bílého domu.
Když jsme v pondělí vyzvali čtenáře, aby nám napsali do dotazníku jméno svého favorita v právě probíhající americké prezidentské volbě, na facebookových stránkách Reflexu jste se začali zajímat, koho by volila naše redakce. A protože na to neexistuje jednoznačná odpověď, zeptali jsme se jednotlivých redaktorů. Tady je výsledek.
Romneyho. Z principiálních a světonázorových důvodů.
Mitta Romneyho. Obama v prezidentském úřadu ztrácí dech a neumím si představit, že by to v následujících čtyřech letech mohlo být lepší. Zdá se mi vyčerpaný.
Obamu. Jako šéf kulturní rubriky nemohu jinak. Obama zastavil velkou ekonomickou krizi Spojených Států. V tom jsem zajedno s kolegy z Economistu.
Volil bych Romneyho. Definitivně mě přesvědčilo video na YouTube, na kterém na jakémsi předvolebním shromáždění říká něco v tomto smyslu: "When I was young I used to think that being rich and being famous would make me happy. And boy - was I right!" (volně přeloženo jako: Když jsem byl mladý, myslel jsem si, že bohatství a sláva mě učiní šťastným. A měl jsem zatracenou pravdu!)
Obamu. Ač jsem dosud většinou fandil republikánským kandidátům, je můj favorit Obama. Přes veškerá zklamání, která mi připravil, mu pořád ještě věřím. Romney je pro mě špatně čitelný straší chlapík, který se Bushovi nepřibližuje ani náhodou.
Obamu. Bez velkého nadšení bych volil Baracka Obamu, protože mě děsí míchání náboženství s politikou.
Obamu. Protože je černej.
Baracka Obamu. Protože jsem žena, nutně musím volit stávajícího prezidenta; ženy jsou totiž v očích Romneyho a spol. podle všeho jednou z minorit - a podobně jako gayům, sociálně slabým, nemocným a starým jim republikáni nejsou ochotni garantovat taková práva, jaká jim v demokratické společnosti náleží. Nehledě na to, co Obama dokázal v případě Iráku (skončit), Ruska (obnovit) a Bin Ládina (zneškodnit).
Garyho Johnsona (kandidát Libertariánské strany). Program, který uskutečnil v době, kdy byl guvernérem Nového Mexika: nízké daně, vyrovnaný rozpočet (dokonce přebytky), zaryté vetování návrhů na zvýšení výdajů, nesouhlas s návrhy omezujícími svobodu (ve jménu boje s terorismem), atd. Americký Kubera.
Asi bych nevolil nikoho, protože mi vlastně vadí oba, ale pokud by mi někdo mířil pistolí na hlavu, řekl bych Obama.
Mitta Romneyho. Obama sice tvrdil, "ano, my můžeme", ale u tohoto skvělého sloganu, který si štěpností nezadá se slogany firmy Nike, jenom zůstalo. Více je něco chtít. Romney na mě působí, že opravdu něco chce. Možná i něco změnit.
Obamu. Menší zlo.
Obamu. Podporuji prezidenta Obamu, protože je zkušený, vynikající, soucitný, odvážný, upřímný, pracovitý a dostojí svému slovu.
Ani jednoho. Oba jsou mi nesympatičtí.
Asi Obamu. Ale nahlas bych u toho skřípal zubama.
Mitt Romney. Přiznám se, že - na rozdíl od české - americkou politiku až tak detailně nesleduji. Zřejmě proto, že v ní není ani zdaleka tolik legrace. Na zahraniční politiku měli oba kandidáti téměř totožné názory. Rozhodl bych se tedy pro pravicového republikána na úkor levicového demokrata.
