Zemřel Radoslav Brzobohatý, jeden z nejcharismatičtějších herců, které kdy český film měl. Televize nám teď jeho osobnost jistě začnou vehementně připomínat a vyrabují kvůli tomu všechny archívy. Upřímně: kdo byl na jaře v kině, žádné připomínky nepotřebuje. Vrásky z lásky, skromný, leč krásný film Jiřího Stracha, jenž Brzobohatého kouzlo vrátil na plátno, se do paměti vtiskl nezapomenutelně.
Je ironií osudu, že datum smrti Radoslava Brzobohatého připadlo právě na 12. září. Nejenže mu zbýval jen den do osmdesátých narozenin, ale bylo to také přesně pět měsíců poté, co se uskutečnil jeho zmíněný filmový návrat. Vrásky z lásky měly premiéru 12. dubna.
Právě na režiséra toho snímku jsem si také jako na prvního vzpomněla, když zpráva o hercově skonu blikla na všech zpravodajských serverech. Na Strachův obdiv a lásku k herci, který měl šuplík plný nejrůznějších cen, ale scénář k celovečernímu filmu žádný. Jako by snad legendám nepříslušelo točit.
Byl to právě Strach, kdo si snímek s Brzobohatým (a Bohdalovou) vyvzdoroval. A nebylo to vůbec lehké. Na legendy s vráskami se zkrátka prachy shánějí hůř než na manželské pornohrátky z Karibiku. „Jsem tak rád, že nám Pánbůh ten biják spolu ještě dopřál,“ napsal Jiří Strach, když Radoslav Brzobohatý zemřel. Ani neví, jak ráda jsem já a (snad) i těch pár desítek tisíc diváků, kteří tehdy přišli do kin. Zasloužil by si jich víc, ale u nás se holt legendy vzývají až po smrti.
Poslední chlap aneb Role Radoslava Brzobohatého, které bychom neměli zapomenout
Ludvík
Česká Kočka na rozpálené plechové střeše. Nikoli co do tématu, ale drásavosti prožitku, o který se zasloužilo herectví bývalé manželské dvojice Radoslav Brzobohatý – Jiřina Bohdalová. Trezorový film Ucho Karla Kachyni mrazivě vystihuje atmosféru padesátých let, kdy i vrcholní političtí prominenti žili v permanentním strachu.
F. L. Věk
Leckdo z nás na něm vyrůstal: František, to byl symbol cti, odvahy a zdravé kritičnosti, tedy kvalit, které doba normalizace neznala. Populární seriálovou adaptaci Jiráskovy ságy natočil v roce 1970 František Filip.
Král
Atentát, drama z dílny Jiřího Sequense (1964), velmi věrně zachycuje nejen samotný akt útoku na jednoho z nejmocnějších mužů třetí říše Reinharda Heydricha, ale hlavně okolnosti, které jej doprovázely. Hrdina s příznačným jménem Král v nich sehrál klíčovou úlohu.
František
Jestliže byl film Všichni dobří rodáci básní (1968), Radoslav Brzobohatý byl jejím nejkrásnějším veršem. Postava Františka jako esence všeho dobrého, co v lidech zůstávalo navzdory všudypřítomnému zlu, dělá z Jasného filmu nezapomenutelný zážitek.
Karda
Komedie? A proč ne. Všichni (všechny) jsme někdy toužili mít profesora, jako byl Karda ze Smyczkových Sněženek a machrů (1983). Prostě poslední správnej chlap.
