Fotbalové Euro je svátek fotbalu a svátek marketingu. A svátek veškeré zábavy, která s fotbalem souvisí, byť jen vzdáleně. Je to také šance složit skladbu, která bude fanoušky okouzlovat, kterou si budou zpívat a která, pokud daný fotbalový tým třeba uspěje, bude s jeho úspěchem již nenávratně spojena.
Zde je pět fotbalových skladeb, které považuji za nejlepší. Všechny přitom vznikly během devadesátých let - tehdy totiž byly stále ještě výdělky v nahrávacím průmyslu astronomické a média měla tehdy schopnost konkrétní skladbu prosadit celonárodně nebo dokonce celoevropsky.
Všechny skladby jsou z Anglie, která má tradici fotbalu i populární hudby a kde lidi fotbalové popěvky milují. V Česku, kde zlidověla prakticky pouze jedna fotbalová hymna, a to ještě ironická u příležitosti šampionátu, na nějž jsme se nekvalifikovali (Všichni jsou už v Mexiku s alternativním textem), a kde Aleš Brichta při pokusu složit oslavný fotbalový chorál ani netrefil správné pořadí barev v české trikoloře (slavná zoufalost jménem Červená, modrá, bílá) to možná tak nevyzní, ale „fotbalový song“ je prostě svébytná disciplína.
Má hodně společného s brilantním zakončením zpoza šestnáctky v klíčovém zápase - když se povede, je to bomba. Mimochodem, pokud znáte dobrou fotbalovou skladbu, klidně mi o ní dejte vědět. Budu rád.
5. Chumbawamba- Top Of The World (Olé, Olé, Olé)
Slavná skladba Ole, Ole, Ole, kterou v roce 1987 poprvé nahrál holandský producent Roland Verlooven pod přezdívkou Armath a už o rok později ji uzmula a přetextovala, jak se to za komunistů dělalo, trojice Karel Vágner, František Ringo Čech a Petr Salava, je etalon žánru. Původně španělský pokřik byl najednou součástí mnoha fotbalových chorálů i hitparádových skladeb.
V roce 1998 ho u příležitosti Mistrovství světa použila i parta tehdy velmi populárních anarchistů z Leedsu, sdružených ve skupině Chumbawamba. Tahle skladba je výborná proto, že poměrně polopaticky říká, o čem fotbal je a co lidem dává - zábava pro masy, které se může věnovat každý a která dá občas každému pocit, že je součástí něčeho velkého, něčeho vítězného. Pak je tu ale ještě jedna věc - nenajdete moc fotbalových skladeb, které by zpívaly ženy.
4. DarioG- Carnival De Paris
Pro světový šampionát v roce 1998 byla složena (jako oficiální hymna) i skladba Carnival De Paris britské producentské trojice, která si říkala Dario G. Skladba se dostala na páté místo singlové hitparády v Anglii, ale vzápětí se stala celosvětovým hitem. Mám ji rád, protože ji považuju za dokonalý a celosvětově srozumitelný fotbalový song, určený primárně k tomu, aby ho fanoušci zpívali.
3. New Order - World In Motion
V roce 1990 složila jinak značně nefotbalová skupina New Order u příležitosti Mistrovství světa ve fotbale 1990. V původní verzi skladby hostovalo několik hráčů tehdejšího anglického národního týmu. Text pak pomáhal napsat britský komik Keith Allen (ještě o něm bude řeč). Skladba se, na jeho drzý návrh, měla původně jmenovat E for England, ale reference směrem k tehdy populární droze extáze (přezdívané E) byla tak průhledná, že to prohlédli i fotbaloví bafuňáři a nakázali skladbu přejmenovat.
Skladba pak byla znovu vydávána u příležitosti všech mistrovství světa a i v Evropě a Anglii se postupně stala nesmírně populární. Výjimečné na ní je, jak dokáže spojit vlastně běžnou písničku s chlupy zvedajícím sborovým skandováním „Eng-land“.
Mimochodem, ten sampl na začátku je televizní komentář konce fotbalového finále MS 1966, kde Anglie porazila tehdejší Západní Německo a který je pro Angličany něco jako naše „Góól, jsme majstri Európy“ a „Otevíráme Zlatou bránu“ dohromady.
Ukázka je z koncertu na festivalu v Readingu v roce 1998, na kterém se skupinou hostuje rapující Keith Allen.
2. Baddiel And Skinner – Three Lions
Podle mnohých komentátorů, odborníků i fanoušků (i podle mého drahého kolegy z Hospodářských novin Jindřicha Šídla) je tohle nejlepší, či nejdojemnější skladba o národním mužstvu, která kdy byla napsána. Původně vznikla na objednávku jako oficiální hymna anglického národního týmu v roce 1996, kdy země hostila Euro a měla vysoká očekávání. Zároveň uplynulo třicet let od posledního triumfu reprezentace. Celých těch třicet bolestivých let čekání na výsledek v té skladbě je, stejně jako naděje, kterou Euro přináší.
Skladba se zpívala na stadionech během celého turnaje, ale nepomohlo to. Gareth Southgate nedal proti Německu v semifinále klíčovou penaltu a tak se pro MS ve Francii v roce 1998 mohla skladba nahrávat znovu, s upraveným textem a záznamem onoho Southgateova neúspěchu hned na začátku písničky.
Výborná skladba od té doby zlidověla a byla ještě několikrát přezpívána a stále se zpívá v ochozech na zápasech národního mužstva. Nikdo od té doby ale nedokázal dát do tří minut všechny fanouškovské emoce, které fotbalové turnaje národních mužstev přináší.
Videoklip je verze z roku 1998 - obsahuje mnoho německých knírů.
1. Fat Les – Vindaloo
Tvrdí se, že tahle skladba vznikla tak, že se jednou potkali ve slavném Groucho klubu v Londýně, místě, kam prostě musíte chodit, pokud jste umělec. Alex James, basista tehdy vrcholně slavné skupiny Blur, Keith Allen, již zmíněný komik, a tehdy ještě ne tak slavný a bohatý, nicméně již proslulý výtvarný umělec Damien Hirst.
Slovo dalo slovo, panák panáka a bůhvíco proběhlo dalšího, nicméně když se trojice po flámu probrala, zjistili, že založili skupinu a dohodli se, že natočí fotbalovou hymnu. Allen to napíše a zazpívá, James to složí a Hirst… dodneška vlastně nikdo nezjistil, jaká byla v projektu jeho role.
Nicméně, Allen, který byl už tehdy známý jako nevypočitatelný šílenec, se rozhodl, že ideu nenenchá zapadnout. A vznikla skladba Vindaloo, původně jako parodie fotbalových skladeb a satira britské společnosti - jen pro představu, Vindaloo je v Anglii populární indické jídlo, oblíbené mezi opilci coby fastfood. (Představte si, že byste pro fotbalovou reprezentaci České republiky složili fotbalovou hymnu, která se jmenuje Vídeňský řízek nebo třeba Uzené koleno…no, asi tak).
Osloveno bylo pár dalších kolegů a komiků, vymyšlen klip, který parodoval tehdy slavnou skladbu skupiny The Verve a bylo. Ve finále tak, vlastně omylem, vznikla podle mne nejlepší a nejvtipnější fotbalová skladba vůbec, která nese naprosto zásadní filosofické sdělení, na kterém je postavený celý fotbalový zážitek, totiž že „dáme o gól víc než vy.“
Luděk Staněk na Twitteru:
