„Bude legitimní se 10. ledna ptát, jak Babiš dodržel slib občanům“, řekl Zpětnému zrcátku prezident Petr Pavel
Několik textů Panoptika i ohlédnutí Zpětného zrcátka bylo věnováno hysterii „kotle“ rowdies i spřízněných médií koalice ANO, nácků z SPD, rajchlvší, štěnic s trikolorou a vekslácko-výfukářské divize IVK nad prý pomalým jmenováním premiéra a vlády. K hulákání o neústavních krocích prezidenta se přidávali tu a tam hraběcí radou i ti komentátoři, kteří se jinak považují za pilíře liberální demokracie. Nejzábavnější na té komedii je fakt, že jediný, kdo pochopil logiku konotací, byl nakonec Andrej Babiš.
Svému prohlášení o utržení pupeční šňůry s Agrofertem dal sice tón antické tragédie, ale navenek, za cenu těžko skrývané vize Pražského hradu, přijal realitu ústavní zdi. V řádu hodin reagoval i prezident, který oznámil, že Andreje Babiše dle svého slibu bude v úterý jmenovat premiérem. Oba tak splnili to, co od nich žádá ústava, zákon a k čemu se zavázali a co maximálně mohli. Ihned se slétla média i náhlí „experti“ na blind trusty, o nichž přitom máme zkušenost a vědomost velikosti statistické chyby. Jedněmi je Babiš srovnáván s Karlem Velikým, Winstonem Churchillem či princem Bajajou. Druzí, ač vědí prdlajs, neboť až detaily nabídnutého řešení ukáží, jak vážně je myšlené, už sčítají miliardy, o které Babiš stát i EU podojí. Poražení srabi, do včera spoléhající na prezidentův záchranný kruh, místo aby od 6. října 2025 vedli kampaň k příštím volbám i jakobíni a ultra puristé, dosud pochybující o postupu prezidenta, náhle stahují ocasy i vlajky s odplivnutím si nad ním za příliš rychlou kapitulaci před Babišem. Jejich hodnocení má přitom základy z jistot „možná, asi, pravděpodobně, nejspíš, řekl bych, uvidíme“, obvyklém formátu české filozofie: „Já neříkám ani tak, ani tak, ale na moje slova dojde!“
Zpětné zrcátko na rozdíl od nich hodilo pýchu „ich“ úvah za hlavu a v pátek ráno se prezidenta zeptalo přímo: „V minulých dnech byla zpochybňována ústavnost vašich kroků, když jste před jmenováním Andreje Babiše premiérem trval na veřejném prohlášení, jak chce řešit střet zájmů. A dnes jsem se dočetl v jednom z komentářů o „prezidentově kapitulaci“ (cit.), když jste prý příliš rychle přijal Babišovu deklaraci o odstřižení od Agrofertu. Přitom jste učinil jen to, co jste říkal po celou dobu předtím: že víc dělat nemůžete a ani nechcete!“
„K názoru, o kterém mluvíte, mohou dojít i lidé názorově na stejné platformě jako já, zároveň však vyhranění až k ortodoxním přístupům řešení problémů. Možná čerpají z reálné zkušenosti s Andrejem Babišem z minulosti, možná nemají tolik ochoty věřit jeho slibům, ale já jsem opakovaně řekl, že prezident není a ani nemůže být soudcem či finálním arbitrem. Prezident je jen jedním z garantů ústavy. Na druhou stranu mají lidé někdy pocit, že „winner takes all“ bez námitek, ale tak to také není! Demokracie je sice vládou většiny, ale protože je systémem otevřeným a zranitelným i vlastními nástroji, má jisté pojistky, dvě komory parlamentu, Ústavní soud a ústavní činitelé mají rozdělené pravomoci a ústavou daný prostor. Pojistky pro případy, že i když někdo vyhraje volby, neznamená to, že vše, co dělá je správné v souladu s demokratickými principy a hodnotami, a že to vše máme bez námitek přijmout. Právě v tom je i úloha prezidenta jako jednoho z garantů ústavnosti, kdy v rámci svých pravomocí vznáší námitky, činí kroky, které jsou ústavní a já zatím žádný krok v rozporu s ústavou, neudělal. Vše, co jsem udělal, bylo dle ústavních právníků v prostoru předústavním. Pokud jsem po Andreji Babišovi v souladu s nálezem ústavního soudu chtěl veřejné prohlášení o řešení jeho střetu zájmů, pak to bylo maximum, co jsem po něm mohl chtít. A Andrej Babiš měl volbu buď tomu jít naproti, protože chce být premiérem všech občanů, nechce jim dávat najevo, že na jejich názor kašle a v tom případě to prohlášení udělat. Nebo to ignorovat a vystavit se riziku, že prezident užije ústavní pojistku, nejmenuje ho premiérem a spor bude kompetenční žalobou řešit Ústavní soud. My jsme se do této situace nedostali! Proto si cením, že Andrej Babiš oznámil způsob, který může vést k řešení střetu zájmů. To, zda k němu skutečně povede, už však není na prezidentovi, ale na soudech, které jediné mají kompetenci to posoudit. Nemluvě o tom, že je to také otázkou až třiceti dnů po jmenování, jak ukládá zákon. Já proto nevidím důvod k debatám, kdo vyhrál a prohrál. Zatím vyhrála pravidla slušné demokracie, protože Andrej Babiš učinil krok, který by měl být v demokracii standardem, transparentním vůči voličům a občanům.“
„Jak dalece věříte, že řešení, které zaznělo, je dostatečně důsledné?“
„Diskuze s právníky a ekonomy jsem vedl od okamžiku, kdy byla pravděpodobnost vítězství Andreje Babiše zřejmá. Konzultovali jsme všechny varianty, které připadají v úvahu, a ono jich zase tolik není. Ta nejčistší je prodej Agrofertu…“
„…neúčast Babiše ve vládě nebo odmítnutí dotací a zakázek pro Agrofert.“
„Hm, ani odmítnutí dotací a zakázek není úplně čisté, protože i tak by mohl premiér rozhodovat o věcech, které ovlivňují jeho holding pozitivně ve smyslu nastavování legislativních pravidel. Takže prodej! Ale i největší odpůrci Andreje Babiše říkají unisono, že takový proces trvá roky. Ostatní řešení mají řadu otazníků a nejméně jich má slepý fond, což v principu je Andrejem Babišem navržené řešení, které v té škále je maximem možného a realizovatelného v tak krátkém čase. Proto bylo mé vyjádření v podstatě okamžité, protože patřilo k dávno pečlivě konzultovaným. Já jsem po jeho prohlášení došel k názoru, že šel nakonec výrazně za hranice toho, co chtěl původně udělat a vyhodnotil jsem to jako snahu naplnit to, co mu momentálně dělá největší problém.“
„Takže odmítáte mediální poměřování, kdo je vítězem?“
„Rozhodně! Lidé, jak jsou ve většině soutěživí, mají tendenci vše, co se děje, obracet do vítězství a proher, ale mě to přijde legrační. Stejné to bylo v případě komentování úspěšnosti jmenování ústavních soudců, které někteří komentátoři brali jak fotbalové utkání mezi Senátem a prezidentem, kde počítali skóre. Já jsem každého kandidáta, který prošel, považoval ne za úspěch prezidentského návrhu, ale za společný úspěch, kdy se nám podařilo dosáhnout shody na člověku, který měl objektivně kvality pro funkci, do níž byl navržen. A stejně to vidím i dnes! Jsem rád, že se to povedlo, neboť myslím, že to přispívá k politické kultuře v zemi. Andrej Babiš má po jmenování od 9. prosince 2025 třicet dní šanci na vyřešení svého střetu zájmů. A bude legitimní se 10. ledna 2026 ptát, jak to, co včera řekl občanům, dodržel“, dodal prezident.
A to je vše, co jsem v pátek ráno zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
