Překračuje prezident ústavu? Kvůli průtahům s vládou už Pavel přišel o důležitého poradce
Skládání vlády brzo přejde do takzvané ústavní fáze – prezident Pavel má v úterý jmenovat Andreje Babiše premiérem. Od té chvíle na něj Babiš může podat kompetenční žalobu, pokud by dále nechtěl jmenovat minsitrem Filipa Turka. Prezidenta však už kvůli jeho povolebnímu postupu opustil jeden významný poradce – ústavní právník Jan Kysela.
Jan Kysela je možná nejrespektovanější expert na ústavní právo u nás, v Reflexu jsme s ním dělali rozhovor na jaře o korespondenční volbě a riziku „ukradených“ voleb. Zároveň patřil mezi velké kritiky chování prezidenta Zemana, právě třeba odmítání jmenovat jednotlivé ministry označoval za ústavně problematické.
Poradní tým Petra Pavla Kysela opustil koncem října. Důvody svého odchodu naznačil v České televizi, když řekl: „Nechce-li být člověk úplně směšný, nemůže v roce 2025 říkat něco úplně jiného než v roce 2021.“ Před čtyřmi lety Kysela kritizoval Zemanovu neochotu jmenovat ministrem Jana Lipavského a říkal, že k nejmenování ministra by měly vést jedině jasné právní důvody, přičemž v kontextu Turka v nedávném rozhovoru pro Seznam zprávy uvedl, že takovým důvodem může být zřejmě jen soudní zákaz výkonu veřejné funkce.
Kdo je a není konzistentní
Kyselova rétorika tedy směřuje k tomu, že se s postupem prezidenta neztotožňuje. Z poradního sboru vystoupil, jsou tu však organizace a lidé, které za Petrem Pavlem nyní stojí, přestože před čtyřmi lety protestovali proti Zemanovým průtahům u jmenování Lipavského. Třeba Milion chvilek pro demokracii v roce 2021 vydal prohlášení, kde píše „Miloš Zeman svým ‚vetem‘ zase překračuje ústavu. Prezident republiky nemá pravomoc zamítat navržené ministry.“
Nyní však Milion chvilek spustil občanskou výzvu s názvem „Stojíme za prezidentem“, která jej právě v této situaci má podpořit. Situace je přitom čistě z ústavního pohledu velmi podobná u Turka i Lipavského. Obsahově je samozřejmě naprosto odlišná – Turkovy rasistické komentáře či dvoustovková jízda po dálnici jsou excesy, kvůli kterým dle velké části společnosti prostě nemá být ve vedení státu, u Lipavského nic takového jednoduše neexistovalo. Jenže to je odpovědnost premiéra a poslanců, kteří vládě s Turkem vysloví důvěru, nikoli prezidenta.
Máme-li mít skutečně odolnou demokracii, je třeba na jejích pravidlech a mantinelech trvat vždycky. Ne jen tehdy, když se to hodí „našemu“ táboru, ať už za ten svůj považujete kterýkoli. Posoudit, zda Pavel nyní překračuje ústavu, by měl ideálně Ústavní soud. Pokud by k němu Andrej Babiš podal žalobu, vyřešil by se jeden letitý nešvar našeho ústavního systému. Babiš ji však zřejmě nepodá. Podobně zdlouhavé přetahování mezi premiérem a prezidentem nás tedy může čekat v příštích letech ještě mockrát. Další možností je už jen zpřesnění ústavy, k němu by se však musela najít třípětinová shoda v obou komorách parlamentu, takže se to taky nestane.
Skládání vlády a postup prezidenta jsme probrali v poslední epizodě podcastu Padni komu padni, celý podcast můžete zhlédnout zde:
