Masová pomoc české veřejnosti k ukrajinským uprchlíkům trvá a s přihlédnutím k dřívějším obecným postojům k imigraci je obdivuhodná. Přidávají se i oportunisté – čti vyžírkové – toužící postát v záři reflektorů. Patří sem i přerod opelichané ruské slepice v euroatlantického jestřába, který dokončil Miloš Zeman, když po označení přítele Vladimira (Putina) za šílence, vhodného k izolaci, udělil vzápětí nejvyšší řád České republiky prezidentu Ukrajiny Volodymyru Zelenskému.
Přesto je Zemanův pocit hrdiny, z nějž mu zvlhlo během pyžámkových dnů oblečení, šálivým klamem. Jeden z nejvěrnějších Putinových poskoků pouze ukázal celou šíři svého charakteru, když se přes noc změnil v krysu, která první opouští loď či v ratlíka, který kousl ruku, jež ho léta krmila.
Odkopává se linie i těch kolaborantských šmejdů, kteří mají aspoň tolik charakteru – či důvěry v konečné vítězství bolševismu – že dál podporují agresi, srovnatelnou jen s útokem nacistů na Polsko 1939. Fakt, že k těm, na něž je podáno trestní oznámení, patří i Jaroslav Doubrava, senátor za hnutí Severočeši, není vysvědčením jen pro něj – jako kolaborantskou svini – ale i pro ty, kteří si ho zvolili jako svého reprezentanta. Dnes Severočech, dříve dlouholetý exposlanec za komouše, řekl mimo jiné: „…chodí mi maily, ukazující zrůdnosti ukrajinských vojáků, v ničem si nezadávajících s německými fašisty za druhé války… k uznání obou republik a vyslání vojsk jim na pomoc vyprovokovali Ruskou federaci váleční štváči z Ameriky a NATO… pomoc Ruska přišla na poslední chvíli, v nejvyšší čas. Putin tak zachránil tisíce životů.“
Jak říká přítel Zpětného zrcátka, každá svině je nějak poznamenaná…
Unikátní byl i orgasmus komoušů, kteří 24. února (v předvečer Vítězného února) na svém webu napsali mj.: „Na pásmu obranné linie Luhanské lidové republiky ukrajinské jednotky útočí z několika směrů najednou... Představitelé DNR a LLR požádali Putina, aby odrazil (tuto) agresi a zabránil civilním obětem a humanitární katastrofě v Donbasu-Peskov.“
Poserové z KSČM ale už další den tyhle kecy smazali s tvrzením, že se „To“ na jejich stránkách ocitlo omylem. Pěkná sviňárna od českých mužiků! Reakci na tuto zradu „oportunisticko-likvidátorského křídla strany“ se Zpětnému zrcátku z úst hlavního ruského poradce Martina Nejedlého, ani jeho zástupců Václava Klause st. a Miloše Zemana nepodařilo získat.
K událostem se ale vyjádřil i kandidát na prezidenta, komouš Josef Skála, který si prý „také přeje svobodnou Ukrajinu, ale (osvobozenou) od neonacistů“. Jasně, souhlas!
Zpětné zrcátko si „také přeje svobodné Česko, ale (osvobozené) od komoušů“, ale přesto po nich zatím nikdy nestřílelo, ač se to ukazuje jako chyba. S ohledem na jiné pacientovo moudro: „Lenin byl impozantní katedrálou ducha!“, dokonce Zpětné zrcátko doporučuje pro zvýšení nadějí na úspěch ve volbě, aby si Josef Skála nechal před horkou fází kampaně vyšetřit stolici.
„Mít v Česku (NATO) radar, jsme první cíl jaderného útoku“, pronesl v minulých dnech Luboš Zaorálek, český Niccolò Machiavelli – ministr, architekt zahraniční politiky mnoha azimutů, filozof, diplomat, spisovatel, historik, vojenský teoretik, polyhistor a zakladatel politologie.
Jaderného útoku koho? Snad ne hráze míru – Sovětského svazu 2.0 s pseudonymem Rusko? Zatím to dle vývoje blitz kriegu na Ukrajině totiž vypadá, že ruskou armádu zajímají jako cíle (příště i jaderných) útoků hlavně jaderné elektrárny.
Ruská vláda schválila 5. března 2022 seznam států, které páchají „nepřátelské“ akce proti Rusku, jeho společnostem a občanům. Čeští občané s mozkem nevylízaným ruskou ani zemanovsko-klausovskou masírkou mohou být pyšni, že Česko bylo na seznam zařazeno spolu s USA již vloni. Na dnešním seznamu nepřátel jsou v první lajně všechny země Evropské unie, Ukrajina, USA, Kanada, Spojené království, Švýcarsko, Nový Zéland, Singapur a Tchaj-wan… z pohledu Ruska pochopitelně. Následuje druhá lajna: Lichtenštejnsko, Island, Norsko…z pohledu Ruska – dejme tomu – paktují se s prvními. Třetí lajna: i vůči poloruskému režimu Srbska asertivní Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie – z pohledu Ruska, nepřítel mého přítele je i můj nepřítel. Hrůza však musí jímat ruské občany z agresorů, jakými jsou Andorra, Monako, San Marino a zvláště pak krvelačná Mikronésie.
Unikátní je i trest, který nepřátele Ruska potká. Jak uvedla agentura TASS, Rusko bude své dluhy těmto zemím splácet jen v rublech, to je pecka!
Nebylo by jednodušší prostě říct: „Došly nám prachy! Jsme v hajzlu!“
Složitost situace kolem ruské agrese na Ukrajině a nebezpečí chybného hodnocení odvetných kroků EU a NATO začne brzy českou společnost dělit. Nechtěně tomu někdy napomáhají i úvahy a komentáře novinářů a médií, stojících přitom objektivně na správné straně barikády. Děje se tak obvykle ve snaze o co tzv. co nejkorektnější přístup k hodnocení.
„Bojkot ruského zboží může ničit i živobytí těch, kdo se do Česka přistěhovali proto, že odsuzují Putina. V takovém případě ale ztrácí morální apel“, píše Iva Špačková ve svém podcastu Dvě minuty na Seznam Zprávy. K bojkotu ruského zboží Češi ve velkém přistoupili, aniž by podle autorky rozlišovali, že domnělý ruský výrobek vyrábějí řadu let čeští výrobci a tím: „Nepoškozují ruskou ekonomiku, ale tu naši“, dramatizuje svůj vývod Iva Špačková, aniž by vedle ekonomického „má dáti/dal“ dala na misku vah právě morální cíl bojkotu. Ten – ač jí akcentovaný – autorce zřejmě uniká, když lituje, že mj.: „V regálech zbytečně okorávají české ruské pirohy, ale i český chléb Moskva. V chladicích boxech zbytečně kysnou česká ruská vejce, která po sociálních sítích kolují přejmenovaná na ukrajinská…“
Dovede si Iva Špačková představit, jak oblíbené by byly v květnu 1945 „bavorské či norimberské klobásky, frankfurtské párky, eintopf či berlínské preclíky, lhoéstejno zda v prodejně Feinkost und Bäckerei či Lahůdky a pekařství? Prý by si měl konzument při bojkotu ruského zboží na etiketě dohledat, zda výrobek má původ opravdu v Rusku. Měl by také pamatovat, zda bojkotem netvoříme nové nespravedlnosti, jakou je útok na obchod s ruskými specialitami, prodávanými Ukrajinkami (sic!). Může se prý stát, že prodejna s ruskými specialitami jen upraví název a z „ruských výrobků“ se stanou jen „výrobky“ a „obrana morálky a správných hodnot se totiž může velmi rychle zvrhnout v naši neobhajitelnou agresi“, šokuje v závěru Iva Špačková.
Co dodat? Snad jen, že nakupující, stejně jako okupovaný, není idiot. Bílým pruhem označené tanky v roce 1968 ani tanky označené dnes písmem „Z“ nejsou méně ruské. Popis na etiketě, změna štítu nad kvelbem nebo označení tanku štětkou – vsjo ravnó! Rozhodující je vždy produkt.
P.S.: Vložené varování na „v širším i měřítku šikanu ruských dětí ve škole“, nemá v textu vůbec logiku.
Na závěr Zpětného zrcátka něco, co tu dlouho nebylo. Miloš Zeman se bude soudit. Podá oznámení pro podezření ze zvlášť závažného trestního činu sabotáže na ty, kteří hovořili o odebrání jeho prezidentských pravomocí dle čl. 66 ústavy. Odborníci na ústavní právo se nemohou ale shodnout, zda lze žalovat ze sabotáže něčeho, co je samo svou podstatou výkonu sabotáží. K podpoře žaloby uvedl hradní advokát Marek Nespala několik zásadních fuck(t), z nichž vyjímáme (komentáře ZZ kurzívou):
- Národní centrála proti organizovanému zločinu zjistila, že nikdo z okolí prezidenta mu neškodil. (Šlo tedy jen o neorganizovaný bordel.)
- Prezidentovi byla poskytována skvělá péče, on sám byl zcela komfortní. Měl jen zdravotní problém, který mizí. (Problému jsme si všimli, že mizí zatím ne)
- Každý má právo zdravotně klopýtnout. (Dokonce i několikrát.)
- Zbavovat prezidenta pravomocí? No, to snad ne! (Souhlas, zvlášť v případě, kdy se jich zbavil už sám.)
- Základem problému bylo nechutenství. Mému klientovi přestalo chutnat. (To se stává. I jeho má polovina národa plné zuby.)
- V žádném případě nešlo o deliriální demenci nebo něco takového… (Ano, šlo o demenci delirantní.)
- Prezident nezdementněl, je na tom pořád stejně. (Ano, to odpovídá jeho chování.)
- Prostě se mu udělalo špatně, měl metabolické problémy. (Může být. Z něj se také stále více lidem dělá šoufl.)
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
