„Starlink je nyní aktivní na území Ukrajiny,” napsal na Twitter dva dny po začátku ruské agrese Elon Musk. Nejbohatší muž planety se tak viditelně přidal na jednu ze stran konfliktu. Poskytnutí satelitního internetového připojení, které okupanti nemůžou vypnout, má v moderním konfliktu, kde digitální fronta hraje významnou roli, velký význam.
Musk pak ještě napsal několik dalších tweetů na podporu obránců svobodné Ukrajiny. O to překvapivější bylo jeho vyjádření z pátého března. Musk uvedl, že ho několik západních vlád požádalo, aby Starlink blokoval přístupy na ruská státní média. Stále zjevnější ruský vojenský debakl přinutil organizace jako Russia Today či televizi Rossija 1 vystupňovat propagandistickou hysterii do dříve netušených otáček.
Pistole u hlavy
Tato média aktuálně desítkám milionů domácích konzumentů servírují zcela fiktivní realitu, v níž „osvoboditelé” vítězně postupují na všech frontách vítáni davy nadšených Ukrajinců, Mariupol či Charkov ostřelují banderovské fašistické hordy a ukrajinské nebe je plně v moci neporazitelného ruského letectva. Elon Musk přesto řekl, že putinovské lži Starlink blokovat nebude. „Neudělám to, ne dokud mi nedají pistoli k hlavě. Omlouvám se, ale jsem absolutní zastánce svobody slova.” Nechme teď stranou, že Muskovy řeči pronášené z naprostého bezpečí kdesi v USA jsou mírně řečeno nevkusné v situaci, kdy čtyřicet milionů Ukrajinců zbraň u hlavy reálně má, ovšem ruskou. Miliardářův postoj, zahalený do libertariánských frází, je totiž v lecčems příznačný pro Big Tech, tedy celý segment amerických digitálních a technologických korporací.
Vtipy vadí, propaganda ne
Firmy jako Google či Facebook se roky prezentovaly jako zcela nový typ společností, jimž už nejde primárně o peníze, ale o vyšší cíle: propojování světa, zlepšení komunikace, obecnou informovanost. Pomáhal tomu i fakt, že řada produktů kalifornských digitálních obrů je jakoby zdarma. Řada lidí dodnes nechápe, že primárním výstupem a obchodním artiklem Facebooku či Googlu jsou sami uživatelé, respektive jejich skvěle obchodovatelná osobní data a preference. K tomu se v posledních letech připojil obecný trend, kdy se velké západní firmy snaží prezentovat jako odpovědné, politicky korektní, přátelské a rozhodně se stavící proti jakékoliv formě diskriminace. Ve vztahu k Rusku to ovšem naprosto neplatilo. Zatímco řadoví uživatelé ze Západu běžně zažívali blokace a odstávky vlastních profilů a účtů třeba za vtipy, které automatizované algoritmy či cenzoři někde na druhém konci světa vyhodnotili jako „odporující zásadám komunity”, ruská státní propaganda jela na těch samých platformách na plné obrátky. Youtubový kanál Ruptly, provozovaný serverem Russia Today, byl v roce 2020 nejsledovanějším “zpravodajským” kanálem na YouTube.
Buďme zlí
Role Googlu, který YouTube provozuje, byla vůbec mimořádně hanebná. Jen za prvních šest měsíců roku 2021 obdržel Google od ruských cenzurních úřadů na devatenáct tisíc výzev k odstranění obsahu, případně poskytnutí dalších informací. Firma vyhověla v sedmdesáti pěti procentech případů. Od roku 2011 takto Google spolupracoval s ruskými cenzory u sto dvaceti tisíc položek, jednalo se o YouTube videa, blogy kritizující Putina a jeho vládu či obrázky „zesměšňující ruské státní symboly”. Působení firmy, která mívala kdysi slogan „Nebuďte zlí“, je o to horší, že odebíráním a blokací „závadného“ obsahu to v Rusku rozhodně nekončí. Autoři protiputinovsky či protiválečně naladěných videí a blogů mohou počítat s vyhazovy ze školy a práce, policejní šikanou, zatýkáním. Nejnověji jim hrozí až patnáct let v lágru. Za prosté konstatování, že válka na Ukrajině je válka.
Kladivo versus iPhone
Facebooku či Twitteru Putinův režim situaci nakonec „usnadnil“. Krátce po invazi je prostě zakázal. Platformy v té době pak znepřístupnily ruskou propagandu v západní Evropě. YouTube zablokoval kanály Russia Today, Rossija 1 a dalších organizací a demonetizoval tvůrce obsahu, zaměřeného na proruskou propagandu. Digitální křížovou výpravu ovšem vede Apple. Firma zastavila prodej všech svých produktů na území Ruské federace a znemožnila Rusům užívat oblíbenou službu Apple Pay. Rusko přitom pro Apple rozhodně není bezvýznamný trh, za rok 2021 zde firma prodala na třicet dva milionů svých zařízení. Nejnovější typy iPhonů či iPadů představují pro bohatší Rusy instantní statusové symboly a miniálně ti, kteří invazi na Ukrajinu podporují, teď dost možná přepřáhnou na jiná, pravděpodobně čínská zařízení. Ostatně na sociálních sítích se už objevila řada videí, na nichž rozzuření majitelé ve svatém nadšení pro věc Velké Rusi rozbíjejí své elektronické hračky kladivy s komentářem, že se „obejdou bez amerických cetek”. Cestou blokace a znepřístupnění některých služeb jde i firma Microsoft.
Šedesát miliard důvodů
Putinova agrese nemohla ze strany kalifornských firem zůstat bez reakce. Je však evidentní, že jde o reakci vynucenou veřejným míněním. Kdyby diktátor Ukrajinu nenapadl, Google by dál spolupracoval s ruskými represivními orgány, na YouTube či Facebooku by dál jela propaganda, podporovaná mohutnou inzercí, prokremelští oligarchové by dál mávali iPhony v pozlacených obalech. Úprk nejen digitálních západních korporací z Ruska a jejich masivně demonstrovaná podpora Ukrajině jsou totiž rámovány prostým faktem: Rusko je poměrně velký, ale rozhodně nikoliv klíčový trh. Před Čínou, k níž je Rusko ve stále vazalštějším postavení, jsou velké firmy ochotny hrbit se mnohonásobně víc. Ten samý Apple, který dnes srdnatě táhne na Rusa, se minulý rok dohodl s čínskou vládou, že produkty prodávané v Číně budou s tamními úřady sdílet všechna osobní data uživatelů. Korporace měla k bezprecedentnímu kroku popírajícímu vše, co hlásá na domácím americkém trhu, přes šedesát miliard důvodů. Takový byl přibližný obrat firmy v lidové Číně za rok 2020. Boj s Číňanem si proto nejen Apple rád odpustí.
