Povinnou vojnu chce většina Čechů. Připravenost země na válku ale vidí černě
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů. Ochotu bránit zemi při napadení ale vyjádřilo jen 55 procent respondentů.
Pouze čtvrtina lidí věří, že je Česko připravené na vážnou bezpečnostní krizi nebo válku. Osobně se na takovou situaci cítí připraveno 36 procent dotázaných.
Češi zároveň podporují posilování evropské obrany i setrvání v NATO. Pro členství v alianci by v hypotetickém referendu hlasovalo 77 procent respondentů.
Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů. Pouze 24 procent lidí si ale myslí, že je Česká republika připravená na závažnou bezpečnostní krizi nebo válku. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends 2026, který se uskutečnil ve 14 zemích Evropy a Severní Ameriky. Jeho výsledky dnes autoři představili novinářům.
Povinná vojna se v Evropě vrací. Každá země k ní přistupuje jinak
V řadě evropských států povinná vojenská služba nikdy neskončila, jiné ji v posledních letech obnovily. Podle přehledu Euronews z dubna 2026 má povinnou vojenskou službu zavedenu nejméně deset členských zemí Evropské unie.
- Finsko, Rakousko a Řecko: Povinná vojenská služba pro muže zůstává součástí obranného systému.
- Pobaltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva využívají povinnou službu jako jeden z pilířů obrany.
- Dánsko a Švédsko: Povinnost se vztahuje na muže i ženy, do služby ale nastupuje jen vybraná část ročníku.
- Chorvatsko: Povinnou vojenskou službu obnovilo v roce 2026. Základní výcvik trvá dva měsíce.
- Německo: Od roku 2026 musí osmnáctiletí muži vyplňovat dotazník o zájmu o vojenskou službu. Samotná služba zůstává dobrovolná.
Více v přehledu Euronews: Which European countries have mandatory and voluntary military service?
Osobně se na závažnou krizi nebo bezpečnostní mimořádnou událost cítí připraveno 36 procent českých respondentů.
Ochotu bránit svou zemi v případě napadení vyjádřilo 55 procent dotázaných. Podpora povinné vojenské služby je tak v Česku vyšší než podíl lidí, kteří deklarují ochotu svou zemi bránit. Podobný rozdíl průzkum zaznamenal také v Německu, na Slovensku a ve Francii.
Češi nevěří, že je stát na krizi připravený
V mezinárodním srovnání patří Česko k zemím s nižší důvěrou v připravenost státu. Na Slovensku ji vyjádřilo 19 procent respondentů, v Bulharsku 20 procent a v Maďarsku 22 procent. Naopak ve Spojených státech považuje svou zemi za připravenou 64 procent dotázaných a na Ukrajině 55 procent.
Podpora posilování obrany se v Česku projevuje také v postoji k vojenským výdajům. Jejich zvýšení podporuje 54 procent českých respondentů. Pokud by ale vyšší výdaje na obranu znamenaly omezení peněz například na zdravotnictví nebo sociální zabezpečení, souhlasilo by s tím už jen 42 procent. České armádě důvěřuje 70 procent dotázaných.
Češi chtějí silnější evropskou obranu, většina podporuje NATO
Vedle posilování vlastní obrany Češi podporují také rozvoj evropských vojenských schopností. Jejich budování v rámci Evropské unie souběžně se Severoatlantickou aliancí (NATO) podporuje 79 procent respondentů. Vytvoření evropské armády by uvítalo 61 procent.
V hypotetickém referendu by pro setrvání Česka v NATO hlasovalo 77 procent dotázaných. Dvě třetiny se zároveň domnívají, že členství v alianci snižuje pravděpodobnost zahraničního útoku.
Postoje k budoucímu zajištění evropské bezpečnosti však ukazují i na určitou skepsi. Větší zapojení Spojených států do evropské bezpečnosti podporuje pouze 27 procent českých respondentů, což patří k nejnižším podílům mezi sledovanými zeměmi. Jen 45 procent Čechů zároveň věří, že by evropské státy dokázaly zajistit svou bezpečnost bez silné americké podpory.
Rusko považuje za hrozbu 67 procent Čechů
Průzkum se zaměřil také na vnímání bezpečnostních hrozeb. Rusko považuje za hrozbu pro bezpečnost své země v průměru 68 procent respondentů napříč sledovanými státy. V Česku je to 67 procent.
Čínu označilo za bezpečnostní hrozbu 45 procent Čechů a Írán 53 procent. Mezi sledovanými zeměmi střední a východní Evropy vnímá Čínu i Írán jako bezpečnostní hrozbu větší podíl obyvatel pouze na Ukrajině. Autoři průzkumu dávají vyšší míru obav z Číny do souvislosti s dlouhodobým upozorňováním českých úřadů na čínské kybernetické útoky a vlivové operace.
Průzkum provedla společnost HarrisX od 11. do 19. května 2026 prostřednictvím internetových panelů. V Česku se jej zúčastnilo 1010 respondentů.
