Pražský arcibiskup Dominik Duka se obrátil na primátora Svobodu, aby ještě jednou zvážil svou záštitu nad Prague Pride. Jeho stanovisko (aspoň tak, jak ho prezentoval tisk (vycházím z toho, co zveřejnil internetový server „Křesťan dnes“) mi připadá úplně nevěcné.
Nevím, proč by festival měl nutně vyjadřovat „pohrdání těmi, kteří obětují v rodinném životě mnohonásobně víc růstu společenských hodnot a tím obohacují celou společnost“. Heterosexuálové i homosexuálové jsou si před zákonem rovni, kladou se na ně stejné nároky a homosexuálové přinášejí společnosti stejně jako heterosexuálové.
Vyvrhne pan arcibiskup stejně i heterosexuály, kteří nemohou mít děti (argument, že si v tom případě mohou děti adoptovat, mi připadá zrůdný, mohou, ale nemusí, a nemusí chtít)? Požadavky homosexuálů na možnost adoptovat děti sice nepodporuji, ale nechápu, proč tím „popírají de facto právo dítěte na své biologické rodiče“: adoptují se přece děti, na které se jejich biologičtí rodiče s odpuštěním vysrali, a právo dětí na rodiče, které je nechtějí, není k ničemu.
Křišťálová lupa|Reflex.czNemohu se zbavit dojmu, že ve vztahu k problému, který se festivalem homosexuálů otevřel, jsou české intelektuální elity zmítány naprosto neplodným fanatismem – což platí i pro bezvýhradné příznivce různých výstředních teorií o tom, že homosexualita je coby sexuální orientace rovnocenná heterosexualitě. Ne, ale homosexuálové jsou fakticky a před zákonem rovnocenní a rovnoprávní občané a je mi líto, ale pan arcibiskup aspoň tu rovnocennost upírá.
