nahoru

Ježíšku, přines mi pivo: Fenomén malých pivovarů dál mění u českého národního nápoje zvyky

Viliam Buchert 3. prosince 2021 • 10:00
Ježíšku, přines mi pivo: Fenomén malých pivovarů dál mění u českého národního nápoje zvyky
foto: Nguyen Phuong Thao

Po revoluci bývaly v Česku doby, kdy výběr piva nebyl až tak rozmanitý. Dnes je situace opačná – máme několik velkých a vlivných pivovarnických společností, desítky středních a kolem 500 mini­pivo­varů. Jak se v tom ale orientovat? Co ochutnat? Jednou z možností je zkusit výběr podle projektu Pivo Jinak.

Když v pražských Holešovicích v roce 2001 založil činorodý Petr Vaněk svoji Pivní galerii, bylo to zjevení. V dobách své největší slávy prodával pan Vaněk, jemuž jeho přátelé přezdívali „Bůh piva“, téměř 250 různých piv a dostaveníčko si v jeho příjemném podniku dávali lidi z celé Prahy, ale i ze zahraničí. Byl to prostě pojem. Pivní galerii pak napodobilo mnoho jiných podnikatelů. Přístup a zvyky kolem českého národního nápoje se ale mění dál. „Bůh piva“ Petr Vaněk už svoji galerii léta nemá, jiní „bůžci piva“ se však objevují. Patří mezi ně i Martin Vondrák a Ondřej Holický, kteří stojí za originálním projektem Pivo Jinak.

Jak to vzniklo

„Kdysi jsem obdržel předplatné od projektu Pivo Jinak a každý měsíc mi chodila zajímavá piva. Postupně jsem zjišťoval, co všechno se u nás vyrábí, že neexistují jenom známé ležáky. Byla to taková domácí degustace a mně bylo jasné, že kdybych chtěl všechno ochutnat sám a jezdil po republice, tak bych musel ujet tisíce kilometrů. Asi by se mi to proto nikdy nepovedlo. Loni ale jednou pivo nepřišlo a já jsem zjistil, že sklad, z kterého bylo doručováno, vyhořel. Zbyl tam v podstatě jen stolek a na něm krabička s otvíráky. Zkusili jsme se proto s kolegou Ondřejem Holickým chopit tohoto start-upu, chtěli jsme v tom pokračovat, přebrali know-how. Začali jsme v dubnu 2020. Přebrali jsme stovky předplatitelů, ale naše první zásilka byla poněkud dobrodružná. Nechali jsme si navozit krabice a pivo, v osmi lidech jsme to všechno zabalili a osobně rozvezli. Jen pár předplatitelů chtělo vrátit peníze, ostatní působili a reagovali pozitivně. Bylo to skvělé. Tak jsme se do toho vrhli,“ hovoří Martin Vondrák, jenž stojí dnes za projektem Pivo Jinak.

Slovo pak přebírá jeho kolega Ondřej Holický: „Před dvěma lety před Vánoci jsem tátovi vybíral dárek a narazil jsem také na předplatné Pivo Jinak, přemýšlel jsem o něm, ale dopadlo to tehdy jinak. Tátovi jsem nakonec koupil předplatné časopisu Reflex… Tehdy mě nenapadlo, že se dnes budu sám na projektu Pivo Jinak podílet.“

Co to je

Pivní kultura má samozřejmě v českých zemích svá dávná pravidla, tradice a zvyky. I to se ale postupně mění. Co tedy Pivo Jinak nabízí?

„Rozhodli jsme se, že prodej piva nebude jenom obchod, ale i emotivní a vizuální zážitek – udělali jsme proto nové webové stránky, máme nové produkty. Nabízíme takzvané malé a velké předplatné. Při tom prvním dostanete měsíčně šest piv a ve velkém 12 piv, která vám doručíme domů nebo kam si určíte. Je to vždy kombinace velkých a malých lahví piva i plechovek. Letos prodáváme také vánoční pivní box, je v něm 24 různých piv,“ vysvětluje dál Ondřej Holický.

Ke každému pivu pak zákazník dostává i pivní kartičky, kde je výrobek podrobněji popsán. Můžete si z toho udělat jakési pivní album. Někdo sbírá známky, někdo piva… Texty pak píše další člen projektu, Tomáš Hlaváč. Ten dělá i sestavu piv, která se v boxech pro zákazníky nakonec ocitne.

„Snažíme se většinu piv ochutnat, ale malé pivovary vaří často v průběhu roku jiná piva, a protože je jich už v České republice kolem pěti set, zkusit všechno není v podstatě možné. Nápady a doporučení nám dávají samotní zákazníci, ale i pivovary. Používáme skutečně malé pivovary, jen pár jich máme z kategorie střední. Takže je ještě na mnoho let dopředu co vybírat. Mezitím se nabídka neustále obměňuje. Výběr je proto vlastně nekonečný. Přinášíme pořád nové chutě a nové zážitky. Chceme ovšem dodržet nejvyšší kvalitu, požadujeme, aby byl pivovar takzvaně vyvařený, nejdeme do těch úplně začínajících,“ dodává Martin Vondrák.

Kam dál?

Lidé z projektu Pivo Jinak, který se od jara loňského roku zvětšil trojnásobně, ale přemýšlejí, jak postupovat dál. Chtějí oslovovat i místní hospody, v nichž by fungovala obdoba jakési zásilkové služby s jejich pivními boxy. Nadále chtějí prodávat jen piva z Česka, ale pokukují i po zákaznících na Slovensku, v Německu nebo výhledově v Polsku.

„Když jde o samotný výběr piv, platí tisíc lidí, tisíc chutí. Češi ale chtějí pořád ochutnávat něco nového. Dokonce i v supermarketech se podle regionů objevují ledničky, kde se prodávají lokální piva, to pořád rozšiřuje chutě a zájem. Pomáhá to i nám. Ochutnávání piva připomíná pití vína a stále více lidem nevadí, že za to dávají i více peněz,“ vysvětluje ­Vondrák.

V malém předplatném je Pivo Jinak pořád konzervativnější – tam nabízí ležáky, IPY/APY, stouty, gose a výčepní piva. Velký box je experimentálnější, jsou tam i nápoje specializované a ochucené.

„Počet zákazníků přitom pořád stoupá. Český člověk pochopil, že sklenice zajímavého piva z minipivovaru může už stát jako sklenice vína, protože je za tím hodně řemeslné práce, hodně surovin a dobré nápady. Takže v tom vidíme velkou perspektivu,“ dodává na závěr Martin Vondrák z firmy Pivo Jinak.

A Ježíšek? Už nevozí jenom známé dárky, letos může doručit pod stromeček i originální české pivo z minipivovarů.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.