Na jaře roku 2009 figuroval český krasobruslař Tomáš Verner na prvním místě světového žebříčku. Měl už ve své sbírce zlato a stříbro z mistrovství Evropy, start na olympijských hrách a před sebou ještě pět let aktivní činnosti. Po světovém šampionátu v Tokiu 2014 aktivní kariéru v osmadvaceti letech ukončil. Ze světa krasobruslení neodešel, jen pracovní náplně jsou jiné. Mnohem pestřejší a v mnoha směrech nesmírně zajímavé.
Čím se živí a baví Tomáš Verner pět let po skončení profesionální dráhy?
Bylo toho hodně za poslední roky. V současnosti už se věnuji řadě projektů a snažím se veškerou svoji energii soustředit na kvalitu toho, co dělám. Úplně nejvíc mě pohlcuje práce s Vysokoškolským sportovním centrem, kde jsem šéfem sekce krasobruslení. Ta je navázaná na práci v Akademii Tomáše Vernera v Praze a jedním z mých velkých cílů je rozpohybovat v tom dobrém slova smyslu veřejnost, zejména děti. Napsal jsem společně s Martinem Holým program pro předškolní i školní děti na téma jak se dostal na led a jak správně trénovat a bavit se bruslením. Věřím, že i díky tomu v našem sportu objevíme nové talenty. S tím samozřejmě souvisí spousta běhání po nejrůznějších kancelářích a vyplňování hromady papírů. To je ovšem činnost, která mě úplně nenaplňuje.
Vy se ovšem věnujete i klasické trenérské činnosti. Jak si vedou vaši svěřenci?
Už čtvrtým rokem pracuji s Jiřím Bělohradským a jeho bratem Matyášem. Oba bruslí v České republice na té nejvyšší úrovni. V evropském nebo světovém měřítku to ještě není ono, ale pracujeme na tom. Další konkrétní svěřence nemám, ale v akademii se věnuji všemu, co je potřeba. Teď například se starám o tréninkovou skupinu děvčat kolem dvanácti let, to je samozřejmě práce, která mě naplňuje. Já bych byl nejradši na ledě od rána do večera.
To by ale možná byla škoda. Není žádným tajemstvím, že se vám dařilo a daří i v rolích moderátora a komentátora. Moderovat budete například i listopadovou show v Ostravě Fire on Ice. Tohle vám nepřináší radost?
Tuhle moji činnost kdysi dávno nastartoval Petr Vichnar z České televize, který mi nabídl roli spolukomentátora. Pak jsem dostával další příležitosti pracovat s mikrofonem v místech, kam se klasický komentátor možná ani nedostane. Je to na půl cesty mezi sportem a moderováním. V zákulisí, často v cizím jazyce, což mě ohromně baví. Nejsem sice profesionální moderátor, ale myslím, že jsem si našel svoji cestu. Ovšem dělám pouze akce, kde vím, o čem mluvím. Akce mimo moje zájmy odmítám.
A na co konkrétně se mohou těšit fanoušci během show Fire on Ice? Vstupenky jsou už v prodeji.
Věřím, že se to všechno povede a divákům se to bude líbit. Chtěl bych například živě komentovat svoji jízdu. Rád bych měl mikrofon připevněný na čelo jako zpěváci v muzikálech, takže bych fanouškům nabídnul bezprostřední pocity přímo z jízdy.
Je nějaká další oblast, která vás láká, ale ještě jste ji nezkusil?
Pořád čekám na to, až mě osloví nějaký režisér a nabídne mi nějakou roli ve filmu nebo seriálu. Zatím se k tomu nemají, asi musím ještě zapracovat na rétorice, na výrazu tváře a tak podobě. Jsem ale v tomto směru trpělivý.
