Skupina ekonomů z veřejné výzkumné univerzity v Michiganu se rozhodla porovnat poctivost lidí v závislosti na národnosti i nalezené částce. Tým připravil tři druhy peněženek určených ke ztracení: první neobsahovala žádné peníze, druhá menší obnos, který se rovnal asi třem stovkám v té které měně, a poslední něco přes dva tisíce korun. Všechny však obsahovaly klíče, nákupní seznam a kontakt se jménem obvyklým pro tu kterou zemi. Peněženky pak dobrovolníci předali jako ztracené na veřejných místech, například na recepcích hotelů, v divadlech, galeriích nebo bankách.
Zatímco autoři výzkumu předpokládali, že vyšší návratnost bude u peněženek bez finančního obnosu, opak byl pravdou. Ve všech zemích bez rozdílu byla největší návratnost u peněženek s nejvyšší částkou. V průměru se „majitelům“ vrátilo 40 % prázdných peněženek, 51 % peněženek s menší částkou a 71 % těch, v nichž bylo okolo dvou tisíc korun. K překvapivě poctivému chování mohlo podle výzkumníků přispět také to, že obsahovaly osobní věci – zmíněné klíče a nákupní seznam. Díky nim je pro nálezce oběť představitelnější a snáze jej přepadne lítost.
👉 What if you lose your #Wallet? Fascinating experiment on pro-social behaviour and measuring the trade off between honesty & self-interest @sciencemagazine (N=17,000 355 cities 40 countries)
— Olivier Jarosz (@JaroszOlivier) 24. června 2019
Top 8: 🇨🇭🇧🇻🇳🇱🇩🇰🇸🇪🇵🇱🇨🇿🇳🇿 https://t.co/bbN8D5t7GQ pic.twitter.com/poKz1LaiDy
Češi vrátili 80 % peněženek s financemi
V každé ze zapojených zemí se testovalo asi na čtyřech stovkách peněženek. V České republice je dobrovolníci roznesli po šesti největších městech od Prahy po Olomouc. „Obdarovaní“ vrátili 60 % prázdných peněženek, a dokonce téměř 80 % těch, v nichž byly peníze. Češi se tak umístili jako sedmý nejpoctivější národ, předčili je Švýcaři, Norové, Nizozemci, Dánové, Švédové a překvapivě také Poláci. Naopak nejhorší výsledek vykazuje Čína, kde se nevrátila ani pětina peněženek s penězi. Těsně ji předběhlo Maroko, Peru, Kazachstán a Keňa.
K lidské poctivosti byli přitom skeptičtí sami občané k sobě navzájem. Z dotazníku pro 2 500 respondentů vyplynulo, že lidé si spíše myslí, že peněženky s vyšším obnosem už majitel neuvidí. „Chybně jsme si mysleli, že lidské bytosti jsou sobecké. Ve skutečnosti je jim obraz sebe sama jako poctivého a čestného člověka cennější než jednorázový finanční obnos,“ dodává Alain Cohn, vedoucí výzkumu.
