Společnost Behavio, která se zaměřuje na zkoumání podvědomých motivací, nechala přes 500 lidí vyplnit znalostní kvíz o uprchlících. Polovině z nich ovšem dopředu řekla, že za každou správnou odpověď dostane 5 korun. Ačkoli byly obě skupiny z hlediska pohlaví, vzdělání, příjmů i postojů k české imigrační politice identické, lidé, kteří za správné odpovědi dostávali peníze, měli v kvízu mnohem správnější odpovědí.
Nejzřetelnější to bylo v otázce, zda většina uprchlíků ze Sýrie odešla buď do EU, nebo do Turecka. Jen třetina lidí odpověděla správně, tedy že do Turecka a okolních států. Ve skupině, které se platilo za správné odpovědi, však uvedla správnou odpověď téměř polovina lidí.
“U silně emocionálních témat lidé neodpovídají podle toho, čemu skutečně věří. Emoce a intuice jsou často silnější motivace. Díky placení za správné odpovědi lépe zjistíme, co si opravdu myslí.” říká Lukáš Tóth, behaviorální ekonom z Amsterdamské univerzity a spolumajitel Behavio.
Podle něj jsme při rychlých intuitivních reakcích ve vleku emocí a obrazů, které vidíme nejčastěji. Mozek ze všech informací, které má někde uloženy, vybírá jen ty, které se mu víc hodí - například k tomu, aby burcoval proti ohrožení, které pociťuje, a to i za cenu takové malé, často i podvědomé lži.
Přemýšlejí pomaleji
Lidé, kteří dostávali odměnu za správnou odpověď, odpovídali v průměru pomaleji, nad odpovědí se více zamýšleli. Podle Tótha to nutně neznamená, že znali správné odpovědi, ale že vzali v potaz co nejvíce informací, aby jejich odhad byl co nejpřesnější.
“Není to vůbec záležitost toho, zda je někdo chytrý nebo hloupý. Emoce takto ovlivňují každého z nás. Ale výzkum ukazuje, že je možné vytvořit si od této své prvotní reakce odstup a zamyslet se více kriticky. Emocí se nezbavíme, ale nikdo nám nebrání vytvořit si návyk přemýšlet pomaleji – tak, jako kdyby nám někdo platil za správné odpovědi,” dodal Tóth.
