Jezerní slať. Toto je nejzazší místo, kam se můžete coby turista dostat po dřevěné cestě. Okolo ní se chodit nesmí, propadli byste se do rašeliny.

Jezerní slať. Toto je nejzazší místo, kam se můžete coby turista dostat po dřevěné cestě. Okolo ní se chodit nesmí, propadli byste se do rašeliny. Zdroj: Tereza Stonišová

Cesta z Horské Kvildy na Jezerní slať
Cesta, kterou lze slatí procházet. Jinde se chodit nesmí.
Pohled z rozhledny. Je vidět dřevěná cesta i vrcholek za slatí.
Pohled z rozhledny na Jezerní slať
Příjezd k Jezerní slati od Horské Kvildy po silnici
6
Fotogalerie

Je vám horko? Podívejte se do nejchladnějšího místa v Česku

Na cestě mezi šumavskou Horskou Kvildou, malebnou vesnicí ve vrcholových částech Šumavy, a známější Kvildou se nachází nenápadná odbočka a parkoviště. Z něj vede cesta směrem k Jezerní slati, místu, kde je průměrná roční teplota jen jeden stupeň nad nulou. Místo je citlivé i unikátní, a především nejchladnější v České republice.

I v letních měsících je znát, že má jiné klima než jeho okolí. I při jinak vysokých teplotách se tady teplota nevyšplhá nad 15 stupňů. Jezerní slať je rozlehlé rašeliniště vedené jako přírodní památka, kde kromě rozmanité fauny a flóry najdeme také chlad a vítr. Název slať pochází z dob, kdy v místě bylo kromě rašeliniště také jezero. Na Šumavě je známá také Tříjezerní slať, ale tady teplotní rekordy nehledejme.

Rašeliniště a nedaleký zalesněný šumavský vrchol Antýgl lze pozorovat z nedaleké rozhledny, vybudované podél dřevěné stezky pro turisty. Z rozhledny je vidět celá slať jako na dlani. Rašeliny jsou bohaté na různé vysokohorské, chladumilné rostliny. Typické jsou například kleče (jichž je ovšem v jiných částech Šumavy více – vlivem těžby, jež naštěstí od 30. let ustala), ale také brusinky, borůvky či různé druhy smrků.

Unikáty

Místo je obzvláště citlivé na pohyb a zásahy člověka. V minulosti bohužel na unikátnost Jezerní slati nebyl brán dostatečný ohled, v místě se hojně těžilo a rašeliniště se odvodňovala, aby se do míst lépe dostal člověk. I proto je část oblasti chudší na zmiňované kleče. Některé unikáty však zůstaly a patří vůbec k nejvzácnějším druhům ve střední Evropě – například smrk či bříza zakrslá, která roste jen do výšky zhruba půl metru, se řadí mezi evropské rarity.

Na Jezerní slati pravidelně padají teplotní rekordy. Například během začátku letošního července, kdy teplotní minima hlásily například i chladné Krkonoše, bylo na Jezerní slati –3,8 stupně. V lednu, únoru i březnu meteorologové v tomto místě pravidelně měří teploty pod 20 stupňů bodu mrazu. Upozorňují však, že se minimální teploty zvyšují. Před 13 lety naměřili na Jezerní slati i –36,9 stupně, letošní „rekordy“ se pohybují okolo –20 a –26 stupňů Celsia.