Více než 140 let trval boj místních Maorů na Severním ostrově na Novém Zélandu, aby úřady uznaly jejich mimořádně neobvyklý požadavek – chtěli, aby jejich posvátná řeka Whanganui získala stejná práva, jako mají lidé. Podařilo se a je to vůbec poprvé v historii na celém světě.
Maorové si svoji historii kolem řeky Whanganui ztotožňují s vlastním osudem, protože podle legendy kdysi jejich legendární vůdce Tamatea po řece putoval. Jak lidi, tak 290 kilometrů dlouhý vodní tok proto považují za nedělitelnou součást vesmíru.
Dlouho proto bojovali o to, aby novozélandský parlament uznal řece stejná práva, jako mají lidské bytosti. Vůbec poprvé na světě bylo něco podobného ve středu skutečně odhlasováno. U nás na to upozornil Český rozhlas.
Poslanci dokonce místním maorským komunitám přiřkli kvůli řece i finanční kompenzaci. Jak bude v budoucnu využita, zatím nebylo oznámeno.
Jak se objevilo v novozélandských médiích, když parlament schválil řeku jako živou lidskou bytost, tak stovky Maorů plakaly dojetím.
Whanganui je třetí nejdelší řeka Nového Zélandu a její okolí je proslulé svojí krásou, proto sem jezdí hodně turistů. I pro ně z rozhodnutí parlamentu plynou určité nové povinnosti. Kolem řeky se sice vždy dbalo na dodržování nejrůznějších ekologických předpisů, ale teď bude kontrola ještě větší. Vodě se prostě nesmí nijak „ubližovat“.