
Alkohol a houby: Kdy si pivo dát můžete a která jediná houba z vás udělá abstinenta?
- Mobilním aplikacím při určování hub nelze plně důvěřovat, proto by se měly sbírat pouze bezpečně poznané druhy, a to ideálně vyjmutím i s bází třeně, podle které lze rozpoznat jedovaté druhy.
- Plísní napadené nebo příliš měkké houby by se neměly sbírat ani sušit, protože obsahují tepelně odolné mykotoxiny nebezpečné pro lidské zdraví.
- Mýtus o zákazů alkoholu po požití hub neplatí, výjimkou je pouze hnojník inkoustový obsahující látku koprin.
Houbařská sezóna se v posledních dnech v naší zemi rozeběhla naplno a mnozí houbaři si z lesa odnášejí plné košíky hub. Jejich následná konzumace ale nemusí být vždy spojena s očekávaným kulinářským zážitkem. Na co si tedy dát pozor?
Pozor na mobilní aplikace i správný způsob sběru
Prvním a vůbec největším rizikem je rozpoznat v lese jedlé a pro přípravu pokrmů vhodné houby. V dnešní době nabité mobilními aplikacemi všeho druhu se přitom velká část houbařů spoléhá na to, že lze tímto způsobem houby bez problémů určit, není to ale pravda, jak opakovaně varují profesionální mykologové. Ti totiž dobře vědí, že zejména některé druhy hub jsou vzhledově, ale i barevně natolik variabilní, že se pomocí aplikace určit nedají, i když se aplikace tváří, že zkoumanou houbu poznala.
Zopakovat je tak třeba, že sbíráme jen takové houby, které známe a které bezpečně určíme podle jejich typických znaků. S určováním hub souvisí i způsob jejich sběru a spory o to, zda je lépe odříznout třeň (nohu) nad povrchem a zbytek ponechat v zemi, nebo zda se má houba sebrat i s částí podhoubí, tedy „vydloubnout“, a třeňovou bázi následně vrátit zpět do země. Vhodnější je přitom houbu vydloubnout, protože některé druhy lze poznat právě až podle konce (báze) třeně, což je zvláště důležité například u jedovatých muchomůrek. Známý „kalich smrti“ je totiž součástí třeně, ale ne vždy je v blízkosti klobouku.
Plesnivé houby do košíku nepatří
Sbírat bychom neměli houby, které jsou na první pohled, byť jen na malé části plesnivé. Takové houby jsou totiž (pro člověka v první fázi neviditelně) už napadeny celé. Zejména měkké houby velmi rychle degradují, což každý zná zejména u hojně sbíraných jedlých hřibovitých hub známých jako „babky“ (hřib žlutomasý).
Není přitom výjimkou, že napohled zdravá babka je po příchodu z lesa po několika hodinách už plísní zasažena, a také takové houby není radno konzumovat a samozřejmě ani sušit. Obsahují totiž mykotoxiny, které jsou většinou i velmi odolné vůči vyšším teplotám, takže je nemusíme ani následným vařením, smažením nebo sušením zničit.
Mýtus vyvrácen: Alkohol k houbám většinou nevadí
Pokud se týká konzumace hub, pak dlouhodobě největším mýtem je teze, že se na houby nemá pít alkohol. Ve skutečnosti má ale konzumace alkoholu na houby úplně stejné důsledky, jako jeho konzumace na jakékoli jiné jídlo. Případné potíže, za které jsou houby neprávem viněny, jsou totiž způsobeny buď přemírou alkoholu, nebo jeho nízkou kvalitou, nepocházejí však obvykle ze spojení s jídlem z hub.
Jedinou výjimkou je nevzhledná a prakticky nikým nesbíraná (byť jedlá) houba hnojník inkoustový, která v kombinaci s alkoholem skutečně potíže způsobit může. Hnojník totiž obsahuje látku koprin, která se v organismu rozkládá, přičemž vzniká acetaldehyd způsobující otravu, přičemž projevy otravy jsou téměř shodné s účinkem léku disulfiram, který se používá k léčbě alkoholiků a který je znám zejména pod pojmem antabus.
Jak reagovat při otravě a na co dát pozor u červených hřibů
Mimochodem – pakliže je součástí zkonzumovaného pokrmu nějaká opravdu jedovatá houba a následkem pak jsou skutečně střevní potíže, je zvýšený příjem tekutin pro organismus žádoucí (ne tedy zrovna alkoholických). Zvracením a dalšími projevy ztrácí organismus tekutiny, které je do něj třeba doplnit.
V minulosti se přitom za houby, na které se nemá alkohol pít, považovaly také takzvané červené hřiby, což je v praxi hřib kovář a hřib koloděj nebo václavky. Ani v těchto případech nemá ale konzumace alkoholu na tyto druhy hub žádný přímý negativní vliv.
Nezapomínejte na dostatečnou tepelnou úpravu
Jiná věc je ale tepelná úprava hub, která by měla trvat nejméně 10 minut, u kováře, koloděje a některých dalších druhů pak zhruba 20 minut. Pokud se týká václavek a hub, po jejichž konzumaci mohou mít někteří jedinci střevní (i jiné) problémy, pak tyto potíže jsou dané především individuální dispozicí lidského organismu zpracovávat některé látky přítomné v potravinách (a tedy i houbách), což ovšem opět nemá s kombinací hub a alkoholu nic společného.
Na druhou stranu, alkohol prodlužuje dobu trávení hub, a pokud dojde k otravě, může alkohol případné toxické účinky zesílit – to samé ale platí například i při konzumaci kávy.

















