Maďarská rafinerie zblízka: kolos, kde denně protečou statisíce barelů ropy i tuny zeleného vodíku
Maďarsko je známé asi především svou gastroprodukcí, má ale dlouhou tradici i v průmyslu a zvlášť v tom palivovém. Nedaleko od Budapešti u města Százhalombatta se nachází přímo monument tohoto průmyslu: téměř 10 kilometrů čtverečních rozlehlá Dunajská rafinerie. Zajeli jsme se podívat, jak tento industriální komplex vypadá a jak se transformuje na ekologičtější produkci. Můžete si jej prohlédnout na fotkách v galerii
Dunajská rafinerie je skutečně obrovská pokud jde o čistou rozlohu. Je větší než centrální městský obvod Budapešti, její rozloha se rovná skoro celému centru maďarské metropole. Cesta od brány ke kancelářím zabere autem pět minut – a přitom pořád jedete jen mezi trubkami a věžemi. Mezitím projíždíte podél nekonečné sítě trubek a věží, které mi ze všeho nejvíc připomínaly chráněnou Dolní oblast v ostravských Vítkovicích.
Tato rafinerie funguje od roku 1965 a denně zpracuje 165 tisíc barelů ropy. Ročně to dělá přes 8 milionů tun zpracované ropy. V takzvaném Nelsonově indexu komplexity má skóre 10,6 - to znamená, že je nadprůměrně technologicky pokročilá a vyrábí složitější produkty. Jinými slovy: umožňuje z těžké ropy vyrobit kvalitní benzín a naftu místo levného mazutu. Když měla v roce 2022 rafinerie velkou technickou odstávku, na revizích a opravách zařízení pracovalo 1 200 techniků. A její spotřeba energií se rovná trojnásobku spotřeby města Debrecín, kde žije 202 tisíc lidí.
Výroba MOLu se zde stále soustředí převážně na klasiku: výrobu benzinu a nafty. I on však musí směřovat ke klimatické neutralitě, mimo jiné tak v rafinerii nově funguje elektronizační zařízení vyrábějící zelený vodík. Jde o největší výrobnu zeleného vodíku ve střední Evropě, ročně ho vyrobí kolem 1 600 tun a měl by snižovat roční emise rafinerie o 25 000 tun CO2. Investice do něj stála přibližně 22 milionů eur. 1 600 tun zeleného vodíku ročně je zatím kapka v moři vedle statisíců barelů ropy, ale ukazuje směr, kam se průmysl ubírá.
Tvář rafinerie se tak v čase mění. Při prohlídce stále vidíte historické zařízení, monumentální konstrukce trubek, vedle kterých vodíkové centrum složené z pár baráčků vypadá velmi nenápadně, přestože je v něm zřejmě uložena velká budoucnost. Vedle tisíců tun železa a oceli stojí pár budov s elektrolyzéry – nenápadné, ale symbolizující posun do klimaticky neutrálních časů. Jak to v Dunajské rafinerii vypadá, si můžete prohlédnout v galerii.
