Martin Bartkovský: Je lepší mít za ministra rasistu, neonacistu, nebo debila?
Je to vskutku turbulentní doba. Sen o rychlé a bezbolestné vládě se rozplynul a šéf ANO řeší průšvihy potenciálních koaličních partnerů. V době psaní tohoto editorialu zrovna skončilo jednání s vedením Motoristů o tom, jak se postaví ke skandálním výrokům Filipa Turka. Výsledek? Bagatelizace. Jak ze strany ANO, tak od Motoristů. Jejich šéf Petr Macinka rád cituje výrok, že Filip Turek není neonacista, že je to prostě jen debil. Sám Turek se zas hájí, že telefon v restauraci ochotně půjčuje cizím lidem, aby tam za něj psali ty nechutné rasistické statusy. A tak se ptám, co je pro Česko nejlepší? Aby byl ministrem zahraničí rasista, neonacista, nebo debil? Odpověď má v rukou Andrej Babiš.
Směji se při snaze Motoristů otočit prostý fakt, že je Filip Turek mentálně zcela nezralý diletant s tak problematickým vyjadřováním na sociálních sítích, že by ve sněmovně neměl ani roznášet nápoje, v útok na demokratický výsledek voleb. Ať si takového poslance ve svých řadách klidně nechají, i když je to krajně za hranou. Ale vláda České republiky je úplně jiný píseček. Navíc ministr zahraničí je post důležitý a poměrně mentálně náročný, kdy přicházíte do kontaktu s tajnými službami a neutrálně se musíte vyjadřovat k lidem, kteří vám jsou jinak zcela nesympatičtí. Nemyslím si, že by Turek cokoli z toho zvládl. Když nezvládne uhlídat ani vlastní telefon.
Při svém přísném hodnocení ale nevycházím vůbec z těch ohavností, jež vytáhl Deník N a podle kterých politik před 16 lety zlehčoval rasově motivovaný žhářský útok ve Vítkově. Už jen to, co bylo stále k nalezení na jeho sítích během víkendu i v době psaní tohoto editorialu, by v normální straně stačilo na vyloučení. Stále se na jeho Twitteru mohu i v pondělí 13. října odpoledne dočíst, že studenti protestující za klima patří do pece. Ještě den předtím byly k nalezení jeho statusy o tom, kdy vraždu muslimů v novozélandském Christchurchi přirovnával k „úklidu“ a vraždu aktivistů blokujících silnici k „likvidaci škodné“. O tom, že na likvidaci Pirátů „nebude stačit otevírat tábory, ale naštěstí tu máme dost lamp“, se též napsalo mnohé. Tam fakt, že to na své zdi měl, zpochybnit nejde, tisíce lidí, včetně mě, to viděly na vlastní oči. Žádné desítky let staré statusy, žádný černý humor. Jen krystalické šíření zla vůči skupině osob, kterou Turek z nějakého důvodu nenávidí.
U Motoristů se nejedná o náhodu. Je to rys té strany. Petr Macinka zná Turka dlouho a ví, jak se chová i co píše a jak se vyjadřuje. I přesto ho označuje za ikonickou postavu Motoristů (jinak ani nemůže, Turek stále není jejich členem). A má pravdu. Ti lidé ho nevolí navzdory jeho chování a vyjadřování, ale právě pro to. Jen je směšné, jak velkou váhu tomu oba přikládají. Přes 150 tisíc preferenčních hlasů v eurovolbách je pryč. Teď jich dostal Turek něco přes dvacet tisíc, a i přesto o něm Macinka říká, že dostal nejvíc. Babiš měl přes 70 tisíc, Lipavský přes 60 tisíc. Komické pak bylo, že o sobě Turek v živém přenosu České televize mluvil jako o vítězi voleb, kdy Motoristé s 6,8 % hlasů byli poslední stranou, která do sněmovny prolezla. Každopádně ani počet preferenčních hlasů, ani procent ve volbách z vás nálepky rasisty, xenofoba a hulvátka nesmažou, když se tak neustále chováte.
Nepomohou ani přímluvy pár přátel. Stran antisemitismu se Turka zastal Aron Günsberger, který právě použil přirovnání k debilovi, s nímž tak rád operuje Petr Macinka. Ten Günsbergera označil za „váženého a předního člena Židovské obce“, tou ale není. Je to jen kontroverzní podnikatel, který v covidu prodával necertifikované respirátory a na začátku invaze Ruska na Ukrajinu nabízel nefunkční neprůstřelné vesty. V romských kruzích se Turek dočkal odsouzení. Výjimku tvoří obskurní organizace, již tvoří dva Romové a Petr Macinka. A Zdeněk Godla, najatý herec, který v předvolebních klipech propagoval kandidáta Motoristů Vladimíra Pikoru.
Podobné lidi Andrej Babiš ve své straně netoleruje a je schopný je ze všech funkcí vyrazit na hodinu. Petr Macinka jej drží v šachu, protože Motoristé jsou tím jazýčkem na vahách, jenž rozhoduje o tom, jak bude sněmovna hlasovat v případě Babišova vydání k trestnímu stíhání. To je jediný důvod, proč se s nimi Babiš ještě baví a není direktivní tak, jak je to v případě SPD, kde Tomiu Okamurovi nadiktoval všechny ministry. Ať už jednání u Babiše dopadlo v pondělí jakkoli, Motoristé mají demokratické právo na to, mít člověka, jako je Turek, mezi sebou. Právem nás ostatních je ale takovým člověkem pohrdat.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>
