Facebook, podle počtu uživatelů stále nejpopulárnější sociální síť, byl spuštěn přesně před dvěma dekádami. Tato americká společnost si prošla dynamickým a někdy i dosti dramatickým vývojem a dnes dennodenně ovlivňuje životy miliard lidí na celém světě. Jak se zrodil Facebook?
Ten příběh je nyní i díky filmu The Social Network z roku 2010 až notoricky známý. Na podzim 2003 se zhrzený student počítačové vědy na Harvardově univerzitě po neúspěšném rande rozhodl večer na koleji s pomocí svých spolubydlících naprogramovat webovou stránku www.facemash.com, na které šlo porovnávat a následně hodnotit pohlednost studentek slavné vzdělávací instituce. Z původní, ne nijak hluboko promyšlené osobní pomsty vzniklé primárně kvůli zraněnému egu se stal na nejstarší univerzitě ve Spojených státech přes noc sice dosti kontroverzní, přesto nezpochybnitelný hit. Zájem byl tak obrovský, že spadla celá počítačová síť Harvardu, univerzita stránku záhy vypnula…
Tím zhrzeným studentem byl jistý Mark Zuckerberg, který je v současnosti ve svých 39 letech podle časopisu Forbes s majetkem přesahujícím 160 miliard dolarů čtvrtým nejbohatším člověkem na planetě. Každopádně nepředbíhejme.
Devatenáctiletému vysokoškolákovi tehdy hrozilo vyloučení z univerzity za porušení bezpečnosti, autorských práv a soukromí jednotlivců, nakonec ale byla obvinění stažena. Zuckerberg si každopádně plně uvědomil potenciál svého nočního programovacího výstřelku a začal pracovat na komplexnější sociální síti, která by propojila většinu z tisíců studentů Harvardu. Společně se svým brazilským spolužákem Eduardem Saverinem se dohodli, že každý investuje 1 000 dolarů na rozjezd nově naprogramované stránky (jako další spoluzakladatelé jsou uváděni ještě Dustin Moskovitz, Chris Hughes a Andrew McCollum). 4. února 2004 z pokoje na jedné z harvardských kolejí společně spustili stránku s názvem „The Facebook“.
Světová expanze a proměna lidské komunikace
Původně založený The Facebook byl určený exkluzivně pro studenty Harvardu, nicméně velice záhy se dostal i na další prestižní vzdělávací adresy východního pobřeží Spojených států, konkrétně na Kolumbijskou univerzitu a na Yale, stejně jako do Kalifornie na Stanford. Dva měsíce od spuštění bylo na Zuckerbergem vytvořené sociální síti 70 tisíc aktivních uživatelů, 30. prosince 2004, tedy ani ne rok po spuštění se zaregistroval už miliontý člen.
Od úplného začátku se Zuckerberg dostal do sporu s dalšími studenty Harvardu – bratry Cameronem a Tylerem Winklevossovými a jejich přítelem Divyou Narendrou. Trojice nejprve chtěla s mladým programátorem spolupracovat na jejich sociální síti HarvardConnection.com, po spuštění Facebooku se pak začali se Zuckerbergem soudit o to, že jim ukradl jejich nápad, což je jedna z hlavních linek zmiňovaného snímku The Social Network.
V roce 2005 došlo k přejmenování, kdy se z názvu odtrhl člen The a platforma se nadále nazývala pouze Facebook. O rok později pak byla stránka zpřístupněna široké veřejnosti.
Do roku 2006 se Facebook skládal pouze z jednotlivých profilů uživatelů, kteří se mezi sebou mohli různě propojovat. Velká novinka přišla v září 2006, kdy byl představen takzvaný News Feed, kde všichni uživatelé mohli vidět neustále aktualizovaný seznam aktivit svých přátel. V únoru 2009 pak Facebook představil modré tlačítko Like, které umožnilo mnohem rychleji reagovat na statusy, komentáře, fotky a další sdílené obsahy.
Facebook tak začal pozvolna od základu proměňovat formu lidské komunikace. Ta se čím dál více přesouvala do online prostředí, souběžně s tím se výrazně zrychlovala, k čemuž podstatně přispělo i představení Messengeru v roce 2011 – chatovat na Facebooku se každopádně mohlo už od roku 2008. Facebook v rámci několika let tedy rychle a zásadně změnil několik faktorů lidské komunikace – za důvěrného přítele někteří uživatelé začali považovat i lidi, které v životě nepotkali, kdy si do svého, byť virtuálního soukromí dokázali pustit kdekoho. Lidé zároveň začali být k dispozici prakticky nonstop, kdykoliv jim cinkla zpráva v chatu.
K Facebooku se samozřejmě v první dekádě 21. století začaly přidávat i jiné sociální sítě, což mělo vliv i na další sféry života, třeba konkrétně na seznamování. Podle studie Stanfordské univerzity se ještě v roce 2000 třicet pět procent mladých amerických párů seznámilo přes kamarády, na druhé příčce byla práce s necelými 25 procenty, přičemž online prostor se na konci devadesátých let krčil s jednotkami procent. O dvacet let později vystřelilo online seznamování s více než 50 procenty suverénně na první příčku, zatímco zmíněné seznámení přes kamarády, v práci, ve škole, v baru či skrz rodinu rapidně spadly k jednotkám procent.
Kontroverze, zákazy a Meta vesmír
Facebook nadále bobtnal a začal skupovat část své konkurence – Instagram koupil v roce 2012, WhatsApp o dva roky později.
Společnosti se zároveň nevyhnuly ani výrazné kontroverze. Tou patrně největší byla kauza spojená s britskou konzultační firmou Cambridge Analytica, která shromáždila osobní údaje milionů uživatelů Facebooku bez jejich souhlasu, především pro účely politické reklamy. Zuckerberg pak kvůli tomu musel vypovídat před americkými senátory.
V několika státech je aktuálně Facebook zakázaný – v Číně od roku 2009, v Severní Koreji je návštěva této sociální sítě trestná od roku 2016, Turkmenistán nepovoluje Facebook od roku 2018, Myanmar a Uganda spustily zákaz shodně v roce 2021 a v Rusku začalo omezení po invazi na Ukrajinu před necelými dvěma lety.
Na konci roku 2023 bylo na samotném Facebooku přes 3 miliardy aktivních uživatelů, přičemž každý den na stránku zavítají dvě miliardy lidí. Navštěvovanějšími stránkami na světě jsou už jen konkurenční giganti Google a YouTube. Jednu ze čtyř stěžejních platforem společnosti – tedy Facebook, Messenger, Instagram nebo WhatsApp – pak každý měsíc využívají bezmála čtyři miliardy lidí.
V roce 2021 Mark Zuckerberg představil svou vizi vybudování univerzálního virtuálního světa, takzvaného metaversa. V říjnu toho roku pak přejmenoval společnost z dosavadního Facebook, Inc., na Meta Platforms.
Dá se očekávat, že společnost v čele se svým zakladatelem bude i nadále určovat trendy v tomto odvětví, potažmo zásadně ovlivňovat lidskou komunikaci. Američan, který v květnu oslaví čtyřicáté narozeniny, vybudoval impérium dennodenně ovlivňující miliardy životů. A všechno tohle začalo před 20 lety v jednom pokoji na Harvardově univerzitě…
