Dluh dělá z Francie zemi třetího světa. Proč to může bolet celou Evropu?
Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Naposledy si Francie půjčovala tak draze v roce 2002. Eura byla v peněženkách pár měsíců, Prahu v srpnu zaplavila Vltava a o dluhopisech mluvili jen lidé v kravatách. Minulou středu se výnos francouzského desetiletého dluhopisu na chvíli vyšplhal na 5,002 procenta a přirážka oproti Německu se přiblížila 1,6 procentního bodu. Tak moc to nebylo od řecké krize.
Paříž dnes hoří hned dvakrát. Jednou doslovně při protestech, podruhé obrazně, protože si Francie dnes půjčuje dokonce dráž než Itálie. Itálie, věčné problémové dítě eurozóny, vedle něhož i Paříž vždycky působila spořádaně. Jenže to už je pryč.
Francouzská ekonomika letos dle odhadů bankovních domů téměř neporoste, patrně ani o půl procenta, schodek státního rozpočtu přesahuje pět procent HDP a dluh 120 procent. Vláda nemá stabilní většinu, a rozpočet má přitom ušetřit přes padesát miliard eur. Francouzská státní pokladna mezitím oznámila, že si příští rok půjčí rekordních 340 miliard eur. A brzy Francouze čekají prezidentské volby, kde si s vysokou pravděpodobností budou moci vybrat jen to, zda pojedou do dluhového pekla v levém, nebo pravém pruhu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
