Slované pili víno již v 1. tisíciletí n. l., avšak jeho pěstování ve slovanských zemích je písemně doloženo až od 11. a 12. století. Archeologické nálezy na našem území dokazují, že ani obyvatelé Čech a zejména Moravy nebyli s pěstováním vína pozadu. Jeho popíjení a šíření vinic je zmiňováno ve staré pověsti o moravském knížeti Svatoplukovi, který daroval sud vína českému knížeti Bořivoji. První písemný důkaz o vínu na českém území přináší darovací listina vinic z roku 1057. Víno patřilo společně s pivem k nejoblíbenějším nápojům našich předků, a protože opájením pivem už jsme se zabývali, dnes si dopřejeme trochu českého vína.
Výraz víno je všeslovanský a je starou přejímkou z latinského vinum. Existuje i názor, podle něhož je výraz víno domácího původu a byl odvozen od slovesa vinout (vít). Zajímavostí je, že Isidor ze Sevilly, učenec z doby raného středověku, považoval latinský výraz pro víno vinum za název odvozený ze slova venae (žíly) podle toho, že se jedná o nápoj, který rychle naplňuje žíly. Ovšem pravdou je, že etymologicky spolu tato slova nesouvisí.
Zaměříme-li se pouze na jeden z významů slova víno, pak je to podle Příručního slovníku jazyka českého (1935–1957) „opojný nápoj, získaný vykvašením rozmačkaných rostlinných plodů a šťáv, nejčastěji hroznů vinné révy“. Slovníkové definice mladšího data se od této příliš neliší, avšak důkaz o vášni k vínu, která se vine historií našeho národa, přináší ve svém slovníku Josef Jungmann svou definicí „míza lahodná ze zrnatých tlačených hroznů, kteráž z kádi do sudu přenešená jest, a když bude vykyslá a stržená, víno slove: nápoj k obveselování smutných případný“.
Výrazy odvozené od slova víno, s nimiž se však dnes v našem jazyce už nesetkáme, jsou například vínodus = člověk, který pije víno; vinobět, složený výraz ze slov víno a oběť označující proces obětování vína bohu; vinobercě = ten, kdo sklízí vinné hrozny. Také se už nepoužívá sloveso vínkovati = píti víno. Vinná polévka vínočka nebo také vínovačka je už dnes rovněž minulostí.
V současné češtině lze doložit mnoho výrazů vzniklých od slova víno, s nimiž mají mluvčí nestejnou zkušenost a jistotu v užívání. Pravopisně problematické přídavné jméno vinný, které se vztahuje k vínu (vinná réva, vinný sklep) nebo se jím označují produkty z vína vyrobené (vinný ocet), se graficky nijak neodlišuje od adjektiva vinný ve významu mít na něčem vinu. Významově zaměnitelné je pak s přídavným jménem vínový, jímž jsme ale dnes spíš zvyklí označovat barvu připomínající víno (vínový kabát). Od vína přes vinici pak máme přívlastky viniční a také jeho variantu viničný. Obě znamenají totéž, tedy souvislost s vinicí, není mezi nimi stylistický rozdíl, ale varianta viniční je v úzu častější. Bohaté možnosti české slovotvorby nám pak pomáhají přenášet všechno vínko a vínečko z vinic a vinohradů našich vínorodých krajů s pomocí rukou vinařů do sklenic vínoznalců a vínomilců navštěvujících vinárny a vinotéky za účelem ovínění.
Pokud jste se někdy začetli do viněty, tedy nálepky nesoucí informace o víně, vězte, že spolu tyto české výrazy nesouvisí. Slovo viněta bylo do češtiny přejato z francouzského vignette, což je označení nálepky v podobě vinných listů přeložených do kříže.
Data Českého národního korpusu, velkých veřejně přístupných elektronických databází psaných textů i mluvených projevů určených pro výzkum českého jazyka, nám ukazují, s jakými slovy víno nejčastěji spojujeme do víceslovných pojmenování. Mezi padesáti nejpoužívanějšími přívlastky jsou nejen ty základní odlišující víno na červené, bílé, šumivé a také stolní a jakostní a podle zbytkového cukru na suché a sladké, ale také hodnotící výrazy dobré, chutné a kvalitní, které naznačují veskrze pozitivní vztah. O původu a procesu vzniku vína pak vypovídají často používaná adjektiva moravské, ledové a slámové. Jeho účel ke konkrétní příležitosti a způsob konzumace napovídají přívlastky svařené, svatomartinské a mešní. Na vyšší frekvenci užívání ukazuje korpus také u krabicového vína. A podstatné jméno v textech blízké vínu? Proudem!
A poslední kapka k tomuto tématu pro ty, kteří ještě nemají dost. Z vína lze vytvořit také vínovici, tedy pálenku z hroznů. A to jak slovotvorným procesem, tak fermentací.
