nahoru

Ruské kladivo na pohromy a epidemie: Vystavme kostel za jediný den!

Veronika Zenklová 7. ledna 2021 • 06:30
Ruské kladivo na pohromy a epidemie: Vystavme kostel za jediný den!
foto: amusingplanet.com

Starodávná ruská tradice známá jako „obydennye khramy“ sahá až do dob středověku, kdy mnoho komunit, především v regionech Novgorod a Pskov věřilo, že kostel vystavěný za jediný den má moc zažehnat epidemie, války i katastrofy. Stavba dřevěného kostela započala obvykle v noci a skončila před západem slunce následujícího dne. Za soumraku pak musel být vysvěcen.

Když v roce 2015 v Chersonesu nedaleko Sevastopolu na Krymu vyrostl za jediný den moderní votivní kostel, starodávná tradice znovu ožila.

První zaznamenaná stavba „obydennye khramy“ sahá do roku 1390, kdy se obyvatelé vesnice v Novgorodu rozhodli postavit malý dřevěný kostel jako ochranu před černým morem, který zuřil po celé Evropě. 

„Ve středu rolníci postavili kostel za jediný den; přinesli klády z lesa a postavili kostel zasvěcený Svaté Žofii, s požehnáním a naléháním biskupa. Biskup Ioann jej vysvětlil ve stejný den a slavil liturgii; skrze milosrdenství Boží, na přímluvu svaté Žofie a modlitby a požehnání biskupa mor se nám mor vyhnul, “ stojí v novgorodské kronice.

V průběhu 15. a první poloviny 16. století vyrostlo v Pskovsku a Novgorodsku hned několik takových kostelů. Všechny z nich přitom vděčily za svou existenci nějaké nemoci ohrožující jejich stavitele. Ve většině případů to byl buď dýmějový mor, nebo kombinace dýmějového a plicního moru, které obyvatele mobilizovaly k rychlé akci. V Pskově byly v roce 1522 vystavěny dva kostely, v reakci na záhadnou anglickou horečku. O deset let později došlo k vypuknutí neštovic jak v Novgorodu, tak v Pskově, což mělo za následek výstavbu několika kostelů v obou městech.

Kam doktor nemůže

Stavba jednodenního votivního kostela byla obvykle rozhodnutím komunity. Někdy však stavbu nařizoval sám car. Když se roku 1522 nepodařilo zastavit epidemii moru výstavbou kostela zasvěceného sv. Varlamovi Khutynskimu, objednal car Vasilii III. výstavbu dalšího, zasvěceného Panně Marii. Jeho výstavbu podpořil z vlastních prostředků.  

O deset let později, kdy Pskov zachvátila epidemie neštovic, zaplatil car výstavbu kostela archanděla Gabriela. Car Ivan IV. pak nařídil postavit dva kostely v zoufalé snaze potěšit bohy a utrpení způsobené epidemií dýmějového moru ve městě.

Společná modlitba

Poslední známý „obydennyi khram“ byl postaven v roce 1654 ve Vologdě. 

Ten rok vypukla ve středním Rusku velká morová epidemie, která měla na svědomí tisíce lidí. 

"Ulice byla poseta těly jako špalky dřeva," stojí v kronice města. „Až tucet lidí muselo sdílet jediný hrob, a to byli ještě ti šťastnější. Mnoho z nich nebylo pohřbeno vůbec a o jejich ostatky se podělili psi,“ zní sugestivní popis.

V srpnu zasáhl mor Vologdu a lidé nakažení touto nemocí umírali do několika hodin. Mnoho z nich se proto obrátilo k spiritualismu, modlili se a postili, v naději odčinit své hříchy, ale nic nezabralo. Poté si slíbili, že postaví jednodenní kostel.  

„18. října 1654, přesně v 1:00, byl položen základ kostela. Někteří se ujali půdorysů, ostatní dohlíželi na těžbu dřeva. Někteří vyrobili pochodně z březové kůry a s nimi dorazili na staveniště a poskytli světlo těm, kdo kostel stavěli. Za soumraku téhož dne byly práce dokončeny, s výjimkou vnitřních stěn, které zůstaly drsné a neobřezané. Následující den byly ikony vypůjčeny z několika okolních kostelů k formálnímu vysvěcení. Nový kostel byl zasvěcen Spasiteli. Pět dní po jeho dokončení namaloval místní umělec za jeden den ikonu Spasitele pro nový kostel,“ stojí v kronice.

Záznamy uvádějí, že dokončení kostela přineslo pozoruhodnou a zázračnou „proměnu smrti v život“, ačkoli moderní badatelé poukazují na fakt, že epidemie už na počátku stavby vologdského kostela byla na ústupu. Podporuje jej to, že poloha Vologdy a nástup chladného počasí zabránily tomu, aby nemoc měla zásadní demografický dopad na město, protože morová bakterie je vysoce citlivá na změny teploty.

Žádný z těchto „jednodenních“ kostelů se nedochoval v původním stavu, ačkoli mnoho z nich bylo přestavěno kamenem a existuje dodnes. Patří sem Spaso-Vsegradsky Cathedral ve Vologdě, který byl postavena v roce 1654. 

V posledních letech se mnoho ortodoxních komunit pokoušelo oživit starodávnou tradici. V roce 2011 bylo například postaveno sedm nových kostelů v sedmi městech za jeden den k oslavě Narození Nejsvětějších Bohorodiček. Dříve byly podobné projekty prováděny v Kemerově, Moskvě, Minsku, Kyjevě a mnoha dalších. 

Možná si i současná epidemie koronaviru žádá svůj kostel. 

Veronika Zenklová




Diskuse ke článku