nahoru

Nevyjasněná smrt britské letecké rekordmanky. Dostala Johnsonovou voda nebo krajanská střelba?

Šimon Kadeřávek 5. ledna 2021 • 11:00
Nevyjasněná smrt britské letecké rekordmanky. Dostala Johnsonovou voda nebo krajanská střelba?
foto: wikipedia.org

První polovina dvacátého století přála odvážným ženám. V Československu závodila Eliška Junková, ve Velké Británii pilotovala letadla a překonávala rekordy Amy Johnsonová. Ta dokonce vytvořila několik leteckých primátů. Například jako první žena absolvovala let z Londýna do Austrálie. Osud se s ní však nemazlil, protože 5. ledna 1941 tragicky zahynula v rozbořených vlnách Temže.

Narodila se první červencový den roku 1903, jejím otcem byl obchodník s rybami John William Johnson. Maminka pro změnu pocházela z rodiny starosty britského Hullu. Johnsonové se dostalo kvalitního vzdělání, její kroky vedly na sheffieldskou univerzitu, kde dosáhla bakalářského titulu. Následně pracovala jako sekretářka pro jednoho z londýnských advokátů.

Šťastný přílet do Austrálie

Právě tady se poprvé seznámila s létáním, to bylo považováno za oblíbený koníček vyšších vrstev. Johnsonová novému trendu zcela propadla a v roce 1929 si udělala pilotní licenci. Začátkem třicátých let se dokonce dostala do Yorkshirského leteckého klubu. Zároveň začala pomýšlet na koupi svého vlastního stroje.

S financováním měl pomoci otec, Johnsonová později zakoupila dvouplošník firmy de Havilland, kterému dala jméno Jason. V tomto stroji se rozhodla překonat vzdálenost mezi Londýnem a Austrálií. Odstartovala 5. května 1930 z letiště Croydon, které už dnes není v provozu, ale našli bychom ho jižně od hlavního města Velké Británie.

Do Austrálie dorazila 24. května téhož roku, během své cesty urazila bezmála osmnáct tisíc kilometrů. Na ostrovním státě ji vítaly stovky přihlížejících. „Jsem tak ráda, že tu můžu být,“ vyhrkla ze sebe po příletu. Při cestování do dalších měst si při přistání poškodila svůj stroj, tudíž se její zastávka v Austrálii protáhla.

Nejrychlejší žena světa?

V roce 1932 přišlo osudové setkání, seznámila se se skotským letcem Jimem Molisonem. Ten ji po krátké známosti dokonce požádala o ruku, kde jinde než v letadle. Amy Johnsonová přijala jeho příjmení a společně s manželem se věnovala létání. Zakoupila si další stroj, který pojmenovala Jason II. S ním absolvovala několik letů a stanovila první rekordy.

Po svatbě se vydala na cestu mezi Londýnem a Kapským městem, čímž smazala rekord svého milého. Rovněž zamířila do Moskvy, téměř třítisícovou vzdálenost překonala za 21 hodin. Na dalších milnících už se podílela se svým manželem. V letadle de Havilland DH.88 (překřtěného na Black Magic) stanovili rekord na trase mezi Velkou Británii a Indií. 

Před druhou světovou válkou se pohledná letkyně rozvedla a přijala zpět své rodné příjmení. V době krvavé vřavy vstoupila do služeb společnosti, která zajišťovala transport válečných letounů po celé Velké Británii. V řadách této organizace působil i její bývalý manžel.

Nenadálá smrt

Letecké stroje pronásledovaly Johnsonovou až do smrti. Pět dní po Novém roce vyrazila letadlem Airspeed Oxford z Glasgow do Oxfordu. Po cestě panovaly špatné povětrností podmínky, byla velká zima a z nebe padal sníh s deštěm. Do toho všeho hlásila, že letadlu dochází palivo. Johnsonová se z letounu katapultovala. Shodou okolností se nacházela nad oblastí, kde se Temže vlévá do moře.

Nedaleko místa nehody se nacházel konvoj válečných lodí, jedna z nich zamířila za Johnsonovou. Jeden z kapitánů, Walter Fletcher, hodil letkyni lana, ale ta byla příliš vyčerpaná. Náhle zmizela pod hladinou, Fletcher neváhal a skočil za ní. Johnsonové však už nedokázal pomoci, sám dokonce za záchranu zaplatil nejvyšší cenu, zemřel po několika dnech v nemocnici, protože byl vystaven silnému podchlazení.

Johnsonová byla pohřbena 14. ledna 1941. Její smrt však nedala historikům spát. Opravdu by si zkušená pilotka nevšimla, že jí dochází palivo? V roce 1999 vyplulo napovrch svědectví, kdy jeden z bývalých vojáků tvrdil, že Johnsonovou sestřelil. Důvod byl prostý, kontaktoval Johnsonovou, ta se však neprokázala správným kódem, tudíž musel rychle jednat. Musíme si uvědomit, že Británie se v téže době obávala nacistické hrozby.

Pravdu by mohl nastínit vrak jejího letadla, který stále leží v Temži. I přesto je Johnsonová považována za jednu z průkopnic létání.

Šimon Kadeřávek




Diskuse ke článku