Do Polska dopadl meteorit. Díky českým vědcům se nečekaně rychle povedlo najít jeho zbytky
„Podívej, padá hvězda, něco si přej.“ Tuhle větu nejspíš 17. dubna okolo deváté hodiny večer proneslo hodně lidí, když oblohu na několik sekund prozářilo jasné světlo. Většina nejspíš chtěla zdraví, štěstí, lásku a další věci, které si lidé pod padající „hvězdou“ obvykle přejí, ale astronomové a planetologové chtěli víc: doufali, že se jim zbytky kosmického tělesa podaří najít. I díky údajům získaným českými vědci se to podařilo nečekaně rychle.
Jasný meteor – bolid – proletěl během soumraku pro pozorovatele z České republiky na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem, uvádí Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. „Byl dobře zaznamenán speciálními přístroji takzvané Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Přístroje jsou rozmístěné na celém našem území a v některých dalších státech. Naše přístroje jednoznačně ukázaly, že na území Polska došlo k pádu meteoritu složeného převážně ze železa.“
Každý kus meziplanetární hmoty má pro vědce velkou vypovídací hodnotu, ale když se podaří najít takový, jehož pád zdokumentovaly astronomické kamery, je jeho svědectví ještě cennější. Záznam umožňuje vypočítat jeho dráhu sluneční soustavou před srážkou se Zemí a i určit jeho původ.
A tak se rozběhlo velké pátrání, při kterém spolupracovala polská bolidová sít Skytinel, jejíž kamery vzácnou událost na obloze také zaznamenaly. Úspěch se dostavil nečekaně rychle: už 22. dubna odpoledne vědci drželi meteorit ve svých rukách. Jde teprve o druhý železný „meteorit s rodokmenem“, tedy takový, jehož předchozí dráha je známá z pozorování pomocí přístrojů. Je to také vůbec první bolid, u něhož vědci pomocí spektroskopických údajů předem určili, že je ze železa. Podobným případem byl jen pád železného meteoritu roku 2020 ve Švédsku, který však kamery zaznamenaly z velké dálky, a tak jsou údaje o jeho dráze značně neúplné.
Poslední chvíle kosmického vetřelce
Večer 17. dubna panovalo bezmračné počasí, a tak oblohu pozorovaly nejen všechny kamery a další přístroje astronomů určené pro lov kosmických vetřelců, ale úkazu si všimlo i mnoho laiků. Náhle vzplanuvší jasné světlo nešlo přehlédnout, protože ve finále své milióny let trvající pouti sluneční soustavou bylo těleso pro pozemské pozorovatele na malou chvíli stejně jasné jako Měsíc v úplňku. Astronomický ústav ČAV díky tomu obratem dostal více než dvacet vyplněných formulářů se svědectvími o pádu kosmického posla.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
