Jak se volí do Senátu: Nekroužkujte, vyberte jen jednoho kandidáta. Volby ale může rozhodnout i los
Termíny a obvody pro rok 2026:Volby do Senátu se uskuteční v pátek 9. a v sobotu 10. října, případné druhé kolo o týden později. Letos se volí ve 27 senátních obvodech.
Jak upravit hlasovací lístek: Na rozdíl od sněmovních voleb se nekroužkuje. Každý kandidát má vlastní hlasovací lístek a do úřední obálky vložíte pouze jeden.
Dvoukolový systém a los: Pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů, postupují dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola. Při přesné shodě hlasů může o vítězi rozhodnout los.
Podle české ústavy se Senát skládá z 81 senátorů a volí se do něj „podle zásady většinového systému“. Zákon o volbách do Parlamentu ČR pak určuje, že volba senátorů probíhá dvoukolovým většinovým systémem. Česko je rozděleno na 81 zhruba stejně velkých senátních obvodů a v každém z nich se volí pouze jeden senátor. Mandát senátora trvá šest let a Senát nelze rozpustit. Každé dva roky se tak volí třetina jeho členů.
V roce 2026 se první kolo senátních voleb uskuteční společně s volbami do zastupitelstev obcí v pátek 9. a sobotu 10. října. Případné druhé kolo senátních voleb proběhne o týden později, 16. a 17. října. Volby se letos konají ve 27 senátních obvodech.
Jak volit do Senátu: Kroužkuje se, nebo se vybírá jen jeden lístek?
Na rozdíl od komunálních nebo sněmovních voleb je při volbách do Senátu každý kandidát uveden na samostatném volebním lístku. Volič si tedy vybere volební lístek jediného kandidáta, kterému chce dát svůj hlas. Lístek se nijak neupravuje, nekroužkuje se ani nekřížkuje.
V roce 2026 se senátní volby konají současně s volbami do zastupitelstev obcí. Hlasovací lístky a úřední obálky pro jednotlivé volby jsou proto barevně odlišeny. Senátní hlasovací lístek i úřední obálka jsou žluté, zatímco komunální hlasovací lístek a obálka jsou šedé.
Do žluté úřední obálky pro senátní volby 2026 vložíte pouze jediný lístek. Pokud do obálky dáte více lístků, váš hlas bude neplatný. Neplatný je také hlasovací lístek, který není na předepsaném tiskopise, je přetržený nebo není vložen do úřední obálky.
Před prvním kolem jsou hlasovací lístky doručovány voličům na jejich adresu. Pokud se koná druhé kolo, volič je předem domů nedostane a obdrží je až ve volební místnosti.
První kolo senátních voleb
V prvním kole senátních voleb je zvolen ten kandidát, který získá více než 50 procent platných hlasů. Vítězství v prvním kole je ovšem v českých senátních volbách poměrně výjimečné. V historii řádných voleb se to podařilo jen omezenému počtu kandidátů; v roce 2022 například zvítězili hned tři.
Senátní volby jsou proto typické tím, že o většině mandátů se rozhoduje až ve druhém kole, v němž proti sobě stojí dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního.
Druhé kolo senátních voleb: Co rozhodne o vítězi a kdy se losuje?
Pokud v prvním kole žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu platných hlasů, koná se druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet hlasů. Vítězem druhého kola se stává kandidát, který získá více hlasů.
V roce 2026 se druhé kolo uskuteční 16. a 17. října. Pokud by se některý z postupujících kandidátů před druhým kolem vzdal kandidatury, pozbyl práva být volen nebo zemřel, nahradí ho kandidát, který se v prvním kole umístil na třetím místě. V takovém případě se druhé kolo může konat až o další týden později, tedy 23. a 24. října.
Ve druhém kole se hlasuje opět pouze pro jednoho kandidáta. Hlasovací lístky pro toto kolo volič obdrží až ve volební místnosti.
Pokud oba kandidáti získají přesně stejný počet platných hlasů, rozhodne mezi nimi los.
Kde se volí do Senátu v roce 2026? Seznam 27 volebních obvodů
V roce 2026 se volby konají ve 27 z celkem 81 senátních obvodů. Jde o obvody:
3 Cheb, 6 Louny, 9 Plzeň-město, 12 Strakonice, 15 Pelhřimov, 18 Příbram, 21 Praha 5, 24 Praha 9, 27 Praha 1, 30 Kladno, 33 Děčín, 36 Česká Lípa, 39 Trutnov, 42 Kolín, 45 Hradec Králové, 48 Rychnov nad Kněžnou, 51 Žďár nad Sázavou, 54 Znojmo, 57 Vyškov, 60 Brno-město, 63 Přerov, 66 Litovel, 69 Frýdek-Místek, 72 Ostrava-město, 75 Karviná, 78 Zlín a 81 Uherské Hradiště.
Volby se tedy netýkají všech voličů v republice. Každé dva roky se obměňuje pouze třetina Senátu.
Co se stane při odstoupení nebo úmrtí kandidáta před 2. kolem?
Pokud by se některý z postupujících kandidátů účasti v druhém kole vzdal, zemřel nebo ztratil právo být volen, bude druhé kolo odloženo o týden a postoupí do něj třetí kandidát v pořadí.
Kdo může volit a kandidovat do Senátu?
Volit do Senátu může občan České republiky, který nejpozději druhý den daného kola voleb dosáhne věku 18 let a u něhož nenastala zákonem stanovená překážka výkonu volebního práva.
Senátorem může být zvolen občan České republiky, který nejpozději druhý den voleb dosáhne věku 40 let. Kandidát přitom nemusí mít trvalý pobyt v senátním obvodu, v němž kandiduje.
Kandidáty mohou navrhovat politické strany, politická hnutí nebo jejich koalice. Kandidovat může také nezávislý kandidát. Ten musí k přihlášce připojit petici s nejméně 1000 podpisy voličů s trvalým pobytem na území příslušného volebního obvodu.
Jak straničtí, tak nezávislí kandidáti musí navíc složit kauci ve výši 20 tisíc korun. Ta se vrací kandidátům, kteří v prvním kole získají alespoň šest procent platných hlasů.
Voličský průkaz pro senátní volby: Jak hlasovat mimo svůj okrsek?
S voličským průkazem lze hlasovat i mimo svůj běžný volební okrsek, ovšem u senátních voleb je možnost omezena na území senátního obvodu, v němž má volič trvalý pobyt. Výjimkou jsou voliči zapsaní u zastupitelského nebo konzulárního úřadu ČR v zahraničí, kteří mohou s voličským průkazem hlasovat v kterémkoli z 27 obvodů, v nichž se v daném roce volí.
Doplňovací a opakované volby do Senátu: Jaký je v nich rozdíl?
Pokud senátorovi v průběhu jeho šestiletého mandátu zanikne mandát například kvůli úmrtí nebo rezignaci, konají se v jeho obvodu doplňovací volby. Prezident je vyhlašuje tak, aby se uskutečnily nejpozději do 90 dnů od zániku mandátu.
Doplňovací volby se ale nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období původního senátora. Nově zvolený senátor navíc nezískává nový šestiletý mandát, ale pouze zbývající část původního volebního období.
Od doplňovacích voleb se liší volby opakované. Ty se mohou uskutečnit například tehdy, pokud soud rozhodne o neplatnosti voleb.
V takovém případě se volby v příslušném obvodu opakují v termínu stanoveném prezidentem republiky.
