Evropské protestní strany mají od včerejška novou hvězdu. V nedělních parlamentních volbách se jí bez pochyby stal nový šéf Strany Finů a faktický vítěz tohoto volebního klání Jussi Halla-aho. Během pár měsíců dokázal svou stranu zdvihnout z osmiprocentní podpory až na včerejších více než 17 procent. Ve Finsku se přitom čekalo, že volby budou znamenat výjimku hned ze dvou celoevropských trendů. Zaprvé zde měly v době nástupu protestních formací uspět hlavně zavedené strany, a navíc měli volebnímu výsledku z prvního místa vévodit sociální demokraté, kteří tím mohli dokázat, že jsou ještě na starém kontinentu země, kde sociální demokracie neprožívá velkou krizi a dokáže volby přesvědčivě vyhrát.
Zdejší socialisté nepodlehli moderním trendům a zůstali „starosocialisty“, u nichž důležitou roli hrají odboráři, volí je hlavně dělníci a strana se i proto nebojí poukazovat na to, že „levní“ cizinci berou Finům práci. Jenže sociální demokraté si nakonec ve volební den připsali jen Pyrrhovo vítězství, když protestní Stranu Finů předehnali ve finále jen o zhruba šest tisíc hlasů (při více než třech milionech odevzdaných hlasů), dvě desetiny procenta a jediný mandát.
Odborník na staroslověnštinu
„Zavinil“ to hlavně již zmíněný Jussi Halla-aho. Lídr politického protestu v zemi tisíce jezer byl do včerejška europoslancem, ale na lidového tribunu má vskutku netradiční profesi. Před vstupem do politiky totiž působil na Helsinské univerzitě, kde se jako doktorand a vědec věnoval studiu staroslověnštiny, jazyka, jímž jsou psány naše nejstarší písemné památky a v němž se sloužily bohoslužby na Velké Moravě. Přes vědecký zájem o jiné kultury ale do povědomí finské veřejnosti Jussi Halla-aho vstoupil hlavně jako kritik migrace, islámu a multikulturalismu.
„Nekorektní“ bloger
Jeho blog, kde propagoval tyto své názory doplněné ještě například o kritiku konceptu politické korektnosti, se stal nejčtenějším v zemi. Jeho komentáře mu ovšem vynesly i trestní stíhání, když napsal, že islám podle jeho názoru vychvaluje pedofilii a odvolal se při tom na sňatek Proroka Mohameda s jeho nejmladší ženou Ajšou. Stejně tak byl vyšetřován, když reagoval na sloupek jiného autora, který napsal, že kulturní a možná i genetickou vlastností Finů je pít a zabíjet v opilosti. Jussi Halla-aho v reakci napsal, že kulturní a možná i genetickou vlastností Somálců je zase přepadávat kolemjdoucí a žít ze sociálních dávek.
Juntu na Řeky
Celý případ nakonec skončil až u nejvyššího soudu, a to rozsudkem, podle kterého musel Halla-aho zaplatit 400 euro pokutu. I nadále ale mluvil o islámu jako fašistické ideologii a odmítal migraci. Halla-aho následně vstoupil do Strany Finů (Opravdoví Finové), která ovšem v té době kritizovala hlavně zavedené politické strany a zapojení Finska do různých záchranných programů pro krachující země na jihu Evropské unie a migraci pro ni nebyla prvořadým tématem. Ostatně, když se Halla-aho stal poslancem, byl jednou na dva týdny vyloučen z poslaneckého klubu Opravdových Finů, protože veřejně prohlásil, že řeckou eurovou krizi nejde vyřešit bez vojenské junty.
Tehdy se poprvé dostal do sporu se zakladatelem Strany Finů, která vypustila z původního názvu slovo „opravdových“, Timo Soinim. Ten byl klasickým severským protestním politikem, který se zaměřoval hlavně na ochranu zájmů obyčejných lidí před politiky a bruselskou byrokracií. Po minulých parlamentních volbách také Soini dovedl Stranu Finů poprvé do vlády a sám se stal ministrem zahraničí. Podpora protestní strany v pravicové koalici, která prosazovala úsporná ekonomická opatření, ovšem chřadla a Soini se i proto rozhodl odejít po mnoha letech z čela strany, jejíž byl dosud téměř jedinou známou tváří.
V tvrdém boji o nástupnictví ale proti jeho vůli uspěl zastánce přitvrzení politiky prostřednictvím orientace na témata migrace a ochrany finského národa – europoslanec Jussi Halla-aho. S ním ale nechtěli dosavadní koaliční partneři vládnout a strana musela do opozice. Zároveň ji ovšem opustilo dvacet poslanců kolem Soiniho, kteří se rozhodli ve vládě zůstat, za což je nový předseda neváhal vyloučit, a to včetně Soiniho.
Otřesný zločin v Oulu
Strana byla v hluboké krizi a spadla na jednocifernou podporu v průzkumech veřejného mínění. Nezabírala ani tvrdě protipřistěhovalecká politika a zdůraznění vlastní klimatické politiky, v níž jako jediná Stranu Finů zastává dlouhodobě názor, že evropský přístup k ní znamená „střílet se do vlastní nohy“. Jenomže pak se na přelomu minulého a aktuálního roku v pátém největším městě Oulu a okolí podařilo odhalit děsivý kriminální případ, v němž bylo zjištěno, že několik nezletilých dívek zde bylo znásilněno či opakovaně sexuálně zneužíváno skupinou mužů.
Nejmladší oběti při tom bylo pouhých deset let. Zadržení pachatelé se všichni vyznačovali migračním původem. Někteří byli žadateli o azyl, jiní ho už dostali a někteří byli už dokonce i finskými občany. Vlnu nevole u finské veřejnosti posílila zpráva, že jedna z dívek spáchala sebevraždu. I v tradičně korektním Finsku celý případ neváhal velmi ostře kritizovat konzervativní prezident Sauli Niinistö, který mluvil o tom, že někdo, kdo si přišel do země pro azyl, nemůže přinášet takové zlo a kriminalitu.
Volební vítěz
Právě v době zveřejnění případu začaly zase stoupat preference Strany Finů a její nástup skončil až tím, že strana vedená Jussi Halla-ahem dostala ve volební den vůbec nejvíce hlasů. Jak je to možné, když nakonec skončila druhá? Stranu Finů poškodilo v tomto ohledu ustanovení volebního zákona, podle kterého mohou tamní občané odevzdávat hlasy v tzv. předčasném hlasování už dříve. Když se proto včera zveřejnily první sečtené výsledky, vypadalo to, že vše bude podle původních předpokladů – jasně vyhrají sociální demokraté, propadne premiérova Strana středu (toho premiéra, který byl u nás občas a neprávem nálepkován jako „finský Babiš“) a výsledek Strany Finů nebude nic moc. Jenže první výsledky ukázaly jen hlasy odevzdané v předčasném hlasování.
Další sčítání pak ale připomínalo ve stejný den hraný a ve Finsku možná více než volby sledovaný finálový zápas mistrovství světa v hokeji žen, v němž na domácí půdě finské „lvice“ prohrály až na trestná střílení po tom, co vstřelily v prodloužení vítězný gól, ale ten nebyl po videokonzultaci uznán. Podobně jako finské hokejistky se musel během volebního večera cítit lídr sociálních demokratů Antti Rinne, kterému sečtení hlasů odevzdaných až ve volební den vzalo jednoznačný volební triumf a skutečného vítěze udělalo z Jussi Halla-aha a jeho Strany Finů. Ta sice zamíří nejpravděpodobněji do opozice, ale i tak bude velkou posilou pro rodící se evropskou alianci protestních a euroskeptických stran kolem italského vicepremiéra Mattea Salviniho. Jen šest tisíc hlasů chybělo, aby se Finsko stalo po Itálii druhou evropskou zemí, kde protestní strana vyhrála parlamentní volby.
