Když jsem přemýšlel o výsledku voleb a o tom, co z něj vyplývá pro naši zemi, rozhodl jsem se, že se z nich budu celé čtyři dny radovat, respektive užívat si pozitivních zpráv.
Takže:
Budu se radovat z debaklu Pirátů. A nijak se zatím nenechám obtěžovat představami, že mohou mít dvě ministerstva, jež obsadí „experti“ na sdílené koloběžky spolu s národohospodáři, kteří si pletou DPH a HDP.
Budu se radovat z toho, že voliči vyhnali ze sněmovny po třiceti dvou letech od listopadu 1989 komunistickou stranu. A nebudu se nijak trápit tím, že komunistů ve sněmovně zůstalo i tak dost a komunističtí voliči v ní své zastoupení stále mají.
Budu se radovat z toho, že fízlovská křivá Přísaha získala těsně pod pět procent a Babiš tak přišel o přirozeného koaličního partnera. Nenechám se otrávit ani představou těch miliónů z veřejných peněz, jež kombajnista bude inkasovat za volební výsledek a díky nim škodit dále.
Budu se radovat z konce husté dvojky Maláčová/Stropnický. A bude mi prozatím jedno, jestli první z nich skončí jako velvyslankyně ve Venezuele, případně že na ministerstvo sociálních věcí nastoupí expertka na zalévání kytek Olga Richterová (vizte bod jedna).
Raduji se, že ministryně Schillerová opustí služební byt v Pařížské a přestane zvětšovat státní dluh nad čísla, která ani ona nedovede napsat. A odmítám se zatím trápit nesmyslností iluze, že příchodem Petra Fialy spadne inflace na dvě procenta a ceny energií klesnou o polovinu.
Raduji se, že i v řadách „probruselské“ budoucí vládní koalice jsou realisté typu ekonoma Jana Skopečka. A nebudu se zatím trápit, že bude osamoceným ostrůvkem v nekritickém euromoři.
Podobně se raduji, že končí nejhorší ministr zdravotnictví v dějinách Adam Vojtěch, jenž odmítá zrušit i ty nejabsurdnější covidové restrikce a který nechal na pandemii zbohatnout i kamarády kamarádů. I přesto, že jsem toho moc realistického ohledně řešení covidu ani od opozice neslyšel.
Budu se radovat, že prezident dosud nepověřil prvním pokusem o sestavení vlády Andreje Babiše. A zároveň zapomenu na to, že ho ještě nejmenoval, aby se šéf ANO mohl historicky znemožnit co nejdříve.
Ale více než čtyři dny to po mně fakt nikdo nemůže chtít.
Text vyšel jakou úvodník nového Reflexu, ve kterém se víkendovým volbám věnujeme podrobně. Vydání si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>
