Josef Středula se postaral o největší překvapení prezidentské superdebaty – v závěrečném slovu oznámil, že odstupuje a podporuje Danuši Nerudovou. Dá se spekulovat o tom, že jde od Středuly spíš o taktické zatáhnutí za záchrannou brzdu před volebním debaklem a je taky možné, že jeho hlasy se spíš přesypou k Andreji Babišovi. Jeho kampaň byla velká promarněná šance na restart české levice. O ten se ale může pokoušet i dál – třeba jako příští předseda ČSSD.
Prezidentská kandidatura Josefa Středuly měla být další z pokusů o probuzení levice. Těsně před volbami to tak ale vůbec nevypadalo, měl dle volebních modelů podporu jen 3 %. Středulova kampaň zůstala hluboko pod očekáváním. Začal s ní pozdě, až v době, kdy roli protestního hlasu pevně držel Andrej Babiš. Časem přišel i o původní podporu prezidenta Zemana, kterého teď dokonce označil za nejhorší polistopadovou hlavu státu.
V průzkumech se nedostával nad 5 %, přeskočil ho i Jaroslav Bašta, v pořadí „protivládních“ kandidátů byl tím pádem až třetí. Jeho říjnová demonstrace proti vládě dopadla velkým fiaskem, přišlo na ni o dost méně lidí než na předchozí akce Vrabela a Rajchla.
Kandidát pro nikoho
Středula byl ve všem zvláštně napůl cesty: podporu Ukrajiny zpochybňoval, ale ne tak razantně jako Vrabelův Václavák. Vládu kritizoval, ale ne tak ostře jako Babiš a Bašta. Bylo těžké si ho s čímkoli spojit. Jeho kampaň přitom mohla být start politické kariéry, i kdyby nevyhrál. Představme si, že by Středula skončil do čtvrtého místa se slušným výsledkem nad 10 %. Ve volbách by se zviditelnil, následně by mohl vstoupit do ČSSD a na energii z voleb postavit svůj leadership.
Tento scénář nyní padl, i když možná ne tak úplně. Středula má dlouho blízko k ČSSD, sám zmiňuje, že mu před pěti lety Bohuslav Sobotka nabízel kandidovat za sociální demokracii na prezidenta. Dřív se o Středulovi často spekulovalo jako o možném budoucím předsedovi sociálních demokratů. Při nedělní debatě Středula řekl, že ČSSD volil v parlamentních volbách, už o den dříve navštívil sjezd strany v Brně a spekulace o jeho angažmá tak opět ožily.
Úpadek levice pokračuje
Ano, četli jste dobře, ČSSD měla o víkendu celostátní sněm. Sjezdy sociální demokracie bývaly jeden z vrcholů politické sezony, něco jako fotbalové derby. Česká televize na nich mívala studio a téměř všechna média své reportéry. Ještě před necelými čtyřmi lety přijel na sjezd strany prezident. Letošního sjezdu ČSSD v Brně bylo těžké si vůbec všimnout. V době největšího zdražování od revoluce je tradiční levice neviditelná, stejně jako byl v kampani „její“ prezidentský kandidát.
„Myslím, že to nejhorší máme za sebou,“ říkal na tiskovce po sjezdu ČSSD v roce 2019 tehdy znovuzvolený předseda Jan Hamáček. „Dneska tady sněmovala sebevědomá strana, která ví, co chce a ví, kam jde,“ dodal ještě tehdejší vicepremiér. Zpětně už je asi jasné, že nejhorší období tehdy ČSSD teprve čekalo. Teď je v něm naplno a konec není na obzoru. Z tehdejšího vedení vydržel dodnes jen současný předseda Michal Šmarda, nedávno z něj odešel i exministr zahraničí Petříček.
Právě Tomáš Petříček nedávno kandidoval na starostu Prahy 3 jako lídr koalice ČSSD a hnutí Budoucnost. Levicové spojení získalo na Žižkově jen 2,77 %, ve volbách na pražský magistrát pak koalice Solidarita (ČSSD a Zelení) pod vedením Anny Šabatové dokonce jen 2,02 %. Projekt, který měl restartovat českou levici, pohořel, přestože na kandidátce byl jak Petříček, tak třeba expremiér Vladimír Špidla nebo bývalý ministr Jiří Dienstbier. Pražská situace je samozřejmě o něco jiná než celostátní, ani jinde v republice na tom však ČSSD není o moc lépe a v nedávných volbách ztratila většinu dosavadních mandátů.
Co se děje s českou levicí a proč ani v době, která jí nahrává, nedokáže oslovit víc voličů? Často zaznívá následující interpretace: levice nikam nezmizela, nová levicová strana je hnutí ANO, progresivní levici reprezentují Piráti. Hnutí ANO ale není fakticky ani levicové, ani pravicové, populistické „dárečky“ rozdává všem – ať už jde o pětitisícovky pro důchodce, nebo zrušení superhrubé mzdy. Vypadá to, že levicové voliče ANO získalo, protože v letech u vlády převálcovalo svého levicového koaličního partnera. A to se potvrdilo i v prezidentské kampani – potenciální voliči Středuly zřejmě zůstali u Babiše.
Pomoc Nerudové, nebo Babišovi?
Je možná trochu paradoxní a pro stav levice symbolické, že po odstoupení podpořil Středula právě Danuši Nerudovou. Ekonomku, která se netají pravicovým smýšlením, podporovala školné na vysokých školách a jejíž nejhlasitější podporovatel je Miroslav Kalousek (proti kterému mimochodem kdysi demonstrovalo 100 tisíc odborářů včetně Středuly).
Na druhou stranu, podpora Pavla nebo Babiše by od Středuly, který se prezentuje jako antikomunista, dávala asi ještě menší smysl. Zdůraznil, že Nerudová má dle něj sociální cítění. Jak zareagují Středulovi voliči, je teď největší otázka. Pokud se větší část z nich přikloní k Andreji Babišovi, má šéf ANO druhé kolo jisté. Samozřejmě pokud neodstoupí ještě někdo další...
Ačkoli Středula možná pomohl nejvíc sám sobě, jeho gesto působilo státnicky a zastínilo zbytek debaty. Jestli může být něco takového odrazový můstek k další politické kariéře, ještě uvidíme. ČSSD by se Středulou neměla co ztratit.
