Již dříve poškozený obří radioteleskop u portorického města Arecibo se 1. prosince zřítil, informuje agentura AP. Zařízení přitom přes půl století hrálo zásadní roli na poli vesmírného výzkumu. Plošina s anténami o váze 900 tun spadla z asi 120metrové výšky na hlavní odrazovou plochu ve tvaru talíře, známého například z bondovky Zlaté oko nebo ze sci-fi snímku Kontakt.
Již dříve americká Národní vědecká nadace oznámila, že observatoř bude zavřená. V srpnu praskl pomocný ukotvovací kabel, spadl na disk o průměru 305 metrů a vytvořil v něm 30 metrů dlouhou trhlinu. Poškodila se i plošina visící nad talířem. Začátkem listopadu se pak přetrhlo jedno z hlavních lan, které poutaly plošinu k jednomu ze tří podpůrných sloupů. Radioteleskop přitom za 57 let své existence vydržel řádění hurikánů, působení tropické vlhkosti i řadu zemětřesení.
Nepohyblivý radioteleskop byl vybudován v letech 1959 až 1963 ve velké terénní proláklině. Jeho výstavbu financovalo americké ministerstvo obrany v rámci snah o rozvoj ochrany proti balistickým střelám. Využíval se například ke zkoumání změn v atmosféře, sledování dráhy asteroidů blížících se k Zemi a k serióznímu hledání informací o možné existenci mimozemských civilizací.
Američtí astronomové Russel Hulse a Joseph Taylor s pomocí tohoto radioteleskopu v roce 1974 objevili nový typ pulsaru, za což v roce 1993 obdrželi Nobelovu cenu za fyziku.
Zařízení bylo také hlavní částí projektu SETI@home, který se zaměřuje na hledání známek mimozemské inteligence, a posloužilo jako kulisa v jedné ze závěrečných scén filmu Zlaté oko ze série o agentu Jamesi Bondovi. Hlavní záporný hrdina filmu pomocí teleskopu ovládal smrticí zbraň na oběžné dráze.
V srpnu, kdy byl radioteleskop poškozen, ho využívalo asi 250 vědců. Jeho zkáza mnoho odborníků šokovala a badatelé z celého světa vyzývali americké představitele, aby se proti rozhodnutí Národní vědecké nadace postavili. "Je to velká ztráta. Byla to kapitola mého života," uvedla Carmen Pantojaová, astronomka působící na Portorické univerzitě. Radioteleskop využila k výzkumu během své doktorandské práce.
