Kvantová teorie nám umožnila nový pohled na svět. Zplodila ale také kvanta šarlatánů

Když bylo Maxi Planckovi 18 let, rozhodoval se, jestli se bude věnovat vědě, nebo umění. Jeho učitel mu prý radil, ať se hlavně vyvaruje studiu fyziky. Tvrdil, že všechny zásadní otázky už byly zodpovězeny, lidstvo má dokonalou představu o fungování vesmíru, a novou generaci fyziků proto očekává pouze drobné učesávání zbývajících nesrovnalostí. Varování pana profesora zní z dnešního pohledu legračně, protože v roce 1900 mezi vědci ještě nepanovala ani shoda o existencí atomů. Max ho naštěstí neposlechl. Dizertační práci věnoval klasickému oboru termodynamiky a jako profesor Berlínské univerzity se pustil do zkoumání hlubších otázek fungování vesmíru.

Jágr o víře, sobectví, dětech i loučení. Kniha nejslavnějšího českého sportovce vznikala třináct let

Kultura

První kvanta

Jednou ze záhad, kterou nedokázala tehdejší fyzika rozřešit, byla takzvaná „ultrafialová katastrofa“. Dramaticky pojmenovaný paradox popisuje chování takzvaných „černých těles“, tedy těles schopných pohlcovat dopadající záření a vydávat teplo. Absolutně černé těleso existuje pouze jako fyzikální koncept, v praxi se mu ale velmi blíží například útroby rozehřáté pece. Podle klasických termodynamických rovnic by částice takového tělesa měly vibrovat na nekonečném množství frekvencí a měly by tedy vydávat nekonečné množství energie. Což se v praxi samozřejmě neděje. Max Planck záhadný rozpor vyřešil velmi elegantně. Vyslovil teorii, že energie není vyzařována v nepřetržitém plynulém toku, ale na omezeném počtu frekvencí a v malých jednotlivých dávkách. Těmto dávkám energie dal jméno „kvanta“.

Fyzik Planckova formátu musel přinejmenším tušit, že jeho teorie povede ke zcela novému pohledu na svět kolem nás. Jelikož byl ale založením konzervativec a zastánce klasické fyziky, dál se svou „kvantovou teorií“ příliš nezabýval. Rozpracováním radikálních důsledků se proto museli chopit jiní. Albert Einstein díky ní například vysvětlil princip fotoelektrického jevu (za což získal Nobelovu cenu). Dánský fyzik Niels Bohr Planckovy závěry použil k sestrojení nového modelu atomu, kde se elektrony vyskytují na přesně stanovených energetických orbitech a při přeskakování na nižší orbity vydávají „kvanta“ energie ve formě fotonů.

Podivné zákonitosti

Einsteinovy a Bohrovy závěry používaly kvanta jako vysvětlení prakticky pozorovatelných jevů. Důsledky Einsteinových rovnic dnes vidíme například ve fungování solárních panelů nebo televizních obrazovek. Bohr vysvětlil, proč se obíhající elektrony časem nevyčerpají a celý atom se nezhroutí sám do sebe. Další důsledky kvantového pohledu na svět ale byly daleko divnější. Už Niels Bohr si ze svých rovnic uvědomil, že elektrony v atomu přeskakují mezi energetickými orbity velmi zvláštním způsobem. „Kvantový skok“ se totiž odehraje doslova v nulovém čase. Elektron zkrátka z vyššího orbitu zmizí a v ten samý okamžik se zjeví na orbitu nižším, aniž by absolvoval cestu mezi nimi.

Další vědci pak v kvantovém světě objevovali stále bizarnější fenomény a během několika let se spořádaný svět, kde zbývalo „počesat pár zbývajících drobností“, rozpadl do nesrozumitelného chaosu. Částice se vyskytovaly na několika místech zároveň, nacházely se simultánně v různých stavech. Chovaly se jako vlna, a do jednom bodu „zkolabovaly“ pouze ve chvíli, kdy se je vědci pokusili změřit. Werner Heisenberg ve svém „principu neurčitosti“ dokázal, že můžeme přesně zjistit buď polohu částice, nebo směr jejího pohybu, ale nikdy obojí zároveň. Jeho kolega Max Born šel ještě dál a nadnesl, že na svět musíme nahlížet optikou statistiky. Částice nemůžeme odhalit v realitě, můžeme jen vypočítat, kde je jejich existence statisticky nejpravděpodobnější.

Někteří fyzikové se kvantovému vidění světa bránili. Einstein Bornův statistický pohled na svět kritizoval a prohlásil, že Bůh si při tvoření světa nehází kostkou. Vývoj fyziky v první polovině 20. století ale jasně ukázal, že kvantové rovnice přesně popisují chování světa kolem nás. Pomohly nám pochopit dění uvnitř atomů, umožnily nám vyvinout technologie polovodičů, tranzistorů, laserů, solárních panelů a v současnosti i nové generace supervýkonných kvantových počítačů. V pozadí reálných a praktických aplikací ale pořád stojí jevy tak divné, že o nich sám Niels Bohr prohlásil: „jestli vás závěry plynoucí z kvantové fyziky nepobuřují, tak je to jen proto, že jste je nepochopili“.

Jakub Polách: Češi dělají fankluby politikům. Alena Schillerová je naše popstar

Poprask

Ezokvanta

Ve 20. letech 20. století, kdy se kvantová fyzika rodila, bylo mezi intelektuály módou věnovat se východnímu mysticismu a různým okultním naukám. Fyzikové nebyli výjimkou. Erwin Schrödinger, Werner Heisenberg i Niels Bohr si s různými ezoterickými interpretacemi svých objevů rádi pohrávali. Jelikož ale byli racionálně uvažující vědci, dospěli k závěru, že zákonitosti světa uvnitř atomů do naší fyzické reality zkrátka nelze aplikovat. Jiní mudrcové takové zábrany neměli a z mystických interpretací kvantové fyziky si udělali doslova zlatý důl.

Kvantové poučky začaly do ezoterického světa ve velkém pronikat během psychedelické éry konce 60. let. V 70. letech už vycházely knihy s názvy jako „Tao Fyziky: Zkoumání paralel mezi moderní fyzikou a východním mysticismem“. Autoři v nich popisují přesně ty závěry, kterým se racionální fyzikové bránili. Heisenbergův princip neurčitosti je zde interpretován ve smyslu, že člověk může buď znát směřování svého osudu nebo zkoumat existenci vlastního já v jediném okamžiku. Kolaps vlnové funkce je považován za důkaz, že lidské vědomí má moc tvořit realitu z náhodného vesmírného chaosu. Od toho už je jen krůček k tvrzení, že když si budeme něco hodně přát, tak se to nakonec stane. Jak moc jsou lidé ochotni takovým slibům věřit? Australská televizní producentka Rhonda Byrne vydala v roce 2006 knihu nazvanou Tajemství. Popisuje v ní, že lidská mysl dokáže pomocí kvantových jevů zhmotnit cokoliv. Stačí například napsat na prázdný šek jakoukoliv částku a pak čekat, až se kvantově zjeví na našem účtu. Jelikož knihu promovala mocná Oprah Winfrey, prodalo se jí za jediný rok 19 milionů výtisků. Z autorky udělala jednu ze 100 nejvlivnějších lidí na světě časopisu TIME.

Kvanta zdraví a sahání pro vlnku

Když se pomocí kvantových nástrojů mohou zhmotňovat peníze, bylo jen otázkou času, kdy se kvanty začne léčit. Jako první se do kvantové medicíny pustil známý mystik a generátor nesrozumitelných citátů Deepak Chopra v knize „Kvantové léčení“. Dnes je jejích propagátorů nespočet. K šiřitelům patří například i současný šéf administrace zdravotních služeb USA Mehmet Oz, který nedávno napsal úvod k zásadnímu dílu jménem „Kvantové Wellness: Praktický návod ke zdraví a štěstí.“

Kvantoví léčitelé se pochopitelně nevyskytují pouze v USA. U nás se kvanty úspěšně živí například tvůrce systému Techniky Kvantového Doteku Matrixu (neboli TKDM). Jeho Technika tvrdí, že nás obklopuje Matrix, který můžete ovládat svou myslí a do kterého si můžeme kvantově sáhnout pro „vlnku“ čehokoliv. Bohatství, zdraví, vědomostí, co vás jen napadne. Abyste se naučili sahat pro vlnky, musíte se ovšem zapsat na kurs. Za pětidenní pobyt s výukou Kvantové terapie zaplatíte v současnosti lidových 15 tisíc a pokud lze věřit webovým stránkám projektu, o účastníky není nouze. „Naučili jsme za víc než deset let kvantovat přes 15 000 lidí a naučíme to i vás,“ slibuje promovideo. „Během pěti dnů objevíte sílu, která vás změní v tvůrce vlastní reality. Realita není pevně daná. Máme moc ji přetvářet. Naučím vás, jak ovládat vlastní kvantové pole a měnit svůj život podle svých představ.“

Kvantové letadlo

Jak kvantové léčení vypadá v praxi si můžete přečíst v reportáži ze seance, kterou pro Reflex podstoupil v roce 2019 Jiří X. Doležal. Jestli vás od techniky kvantového doteku odradí, nemusíte zoufat, protože podobné výsledky slibují i metody Matrix Energie, Léčebné kódy, Kvantové léčení, Kvantové unášení, Kvantová terapie, Kvantová andělská terapie a desítky dalších. Na rozdíl od rovnic kvantové mechaniky je jejich princip velmi lehce pochopitelný. Absolvujete drahé školení, na kterém se naučíte pár „vědeckých“ frází a začnete je letadlovitým způsobem prodávat dále. Z přelomového náhledu do zákonitostí vesmíru se stal způsob nemilosrdného profitování na důvěřivých lidech, kteří pak plní sociální sítě nadšeným tvrzením typu: „Za mě je to teda úžasný nástroj, protože já jsem si díky kvantě získala obrovskou hojnost do života, se kterou jsem bojovala celý život.“

Koller o „nadvládě dementů", modré knížce i válce: Dnes bych šel na vojnu, když nám bývalí „přátelé" vyhrožují

Prostor X

Vladimír Mertlík: Síla nenávisti kolaborantů vůči Petru Pavlovi je důkazem, že prezident koná správně

Komentáře