Koller o „nadvládě dementů", modré knížce i válce: Dnes bych šel na vojnu, když nám bývalí „přátelé" vyhrožují
Za „totáče“ byl vděčný, že se díky modré knížce vyhnul uniformě, dnes by narukoval dobrovolně. David Koller v otevřeném rozhovoru přiznává, že tváří v tvář ruským výhrůžkám radikálně změnil svůj pohled na armádu. „Když nám vyhrožují, že sem hodí bombu, šel bych,“ říká rázně hudebník, kterého formovaly tanky v ulicích Karlína i hudba Karla Kryla. Proč by dnes neváhal pomáhat v krytech a proč se nebojí, že svými ostrými názory přijde o fanoušky?
David Koller se vrátil k době svého dospívání, kdy se díky zdravotním potížím vyhnul povinné vojenské službě. „Mám nějakou srdeční vadu. Taky díky tomu jsem nemusel na vojnu za totáče, za což jsem velmi rád,“ uvedl hudebník. Současná bezpečnostní situace a hrozby ze strany Ruska však jeho pohled na obranu státu změnily. „Dneska si myslím, že by ta vojna aspoň jako dobrovolná měla být, když nám vyhrožují naši bývalí přátelé, že sem hodí bombu,“ řekl.
I on sám by byl ochotný se do obrany zapojit, ačkoliv si je vědom limitů. „Já bych šel, i když v tomhle věku by mě pochopitelně nevzali, ale ukazoval bych, tady je kryt,“ popsal Koller svou hypotetickou roli. Své názory dává dlouhodobě najevo i veřejně a nebojí se úbytku fanoušků. „Já si myslím, že na nás chodí lidi, kteří reflektují tu hudbu, kterou děláme, že to mají rádi a neptám se jich na jejich přesvědčení a myslím si, že ho mají podobný jako my,“ dodal k otázce, zda politikou nerozděluje publikum.
Jeho postoj k Rusku a komunistickému režimu silně formovaly zážitky z dětství v pražském Karlíně během okupace v roce 1968. „Tanky jezdily po Karlíně jak doma a byl rozstřílený celý Karlín,“ zavzpomínal na příjezd vojsk Varšavské smlouvy. „Chodil jsem do Sokola, oni to zrušili, pana tělocvikáře zavřeli.Takže já jsem nemohl jít do bolševického pionýra, to nehrozilo,“ vysvětlil důvody svého tehdejšího odporu. „Do SSM mě přihlásil pan učitel, abych mu nekazil stoprocentní donášku demence,“ dodal.
Únikem před režimem pro něj byla hudba Karla Kryla, ke které se teď vrací i v připravovaném projektu. „To byl takový únik před tím establishmentem bolševickým, který nám zakazoval úplně všechno nesmyslně,“ řekl s tím, že pravě v písních Karla Kryla pro něj byla „opravdovost a pravda, ten legitimní odpor vůči té nadvládě dementů. Takže nám to pomáhalo nějakým způsobem se postavit rovnějc.“
Při pohledu do budoucna má Koller jasno v tom, co by si nejvíce přál pro nadcházející rok: „Já bych si přál, aby skončila válka.“
Jak vnímá fakt, že ho na výroční koncert Lucie bývalí spoluhráči nepozvali? Jak vznikl jeho první hit, při kterém sehrál hlavní roli nůž? Z jakého důvodu ho v mládí vyhodili z učiliště? Nejen to, ale i historky o vykrádání aut v Karlíně se dozvíte v Prostoru X s Davidem Kollerem.
