Čínská společnost CASIC buduje svůj sen o magnetických vlacích létajících vakuovými tunely

Čínská společnost CASIC buduje svůj sen o magnetických vlacích létajících vakuovými tunely Zdroj: ČTK, Profimedia.cz

Konstruktéři společnosti CASIC věří, že jejich vlak může jet rychlostí 1000 km/h, tedy víc, než obvykle létají běžná dopravní letadla
Ve Francii konstruktér Jean Bertin experimentoval od 60. let minulého století s vlakem na vzduchovém polštáři. V roce 1974 s ním dosáhl maximální rychlosti 417 km/h.
Ve Francii konstruktér Jean Bertin experimentoval od 60. let minulého století s vlakem na vzduchovém polštáři. V roce 1974 s ním dosáhl maximální rychlosti 417 km/h.
Ve Francii konstruktér Jean Bertin experimentoval od 60. let minulého století s vlakem na vzduchovém polštáři. V roce 1974 s ním dosáhl maximální rychlosti 417 km/h.
Aby vlak mohl dosáhnout  velmi vysokých rychlostí, má se pohybovat na magnetickém poli tunelem, z něhož je částečně vyčerpán vzduch
9 Fotogalerie

1000 km za hodinu: Čína testuje projekt unikátního rychlovlaku na magnetickém polštáři

Jan A. Novák
Diskuze (2)

Pro české vlaky by byl úspěch, kdyby dosáhly alespoň té spolehlivosti, jakou měly za časů císaře Františka Josefa, ale – věřte nebo ne – jinde už jsou dál. Dokonce tak daleko, že vozy zbavují kol s cílem dosáhnout rychlosti srovnatelné s tryskovými letadly. Letos v dubnu Čína oznámila, že společnost CASIC testuje vlak na magnetickém polštáři, schopný jízdy rychlostí až 1000 km/h.

Zatím při testech dosáhl magnetický vlak státní společnosti CASIC (China Aerospace Science and Industry Corporation) „jen“ rychlosti 623 km/h, což je o bezmála 200 km/h víc než nejrychlejší vlak v komerčním provozu a rychlostní rekord i mezi experimentálními stroji tohoto typu. Konstruktéři však věří, že je to teprve začátek, protože jejich vlak je v testovacím provozu teprve od února 2024. Už se nechali slyšet, že cílem je 1000 km/h, tedy víc, než obvykle létají běžná dopravní letadla. Je to možné díky tomu, že vlak se pohybuje na magnetickém poli tunelem, z něhož je částečně vyčerpán vzduch.

Taková konkurence letecké dopravě by dávala smysl, protože vlak má menší spotřebu energie, nepotřebuje fosilní paliva a je přátelštější k životnímu prostředí. Zkrátka by nepřišli ani cestující, kterým by odpadly zdlouhavé cesty na letiště, protože vlaky mohou jezdit přímo do center velkoměst.

V čínských sdělovacích prostředcích se objevily názory, že s touto technologií je možné dosáhnout rychlosti až okolo 4000 km/h. To je ještě víc, než byl rekord tryskového letadla Lock­heed SR-71 Blackbird, který činil 3529,6 km/h. (Pro úplnost je nutné dodat, že absolutní rychlostní rekord pilotovaných letadel drží North American X-15 s 7274 km/h, ale to byl raketoplán, který nestartoval běžným způsobem, protože ho v první fázi letu vynášel bombardér B-52.)

„Takové vlaky by výrazně proměnily celou společnost,“ komentoval čínský rekord Jonathan Couldrick z Australské národní univerzity (ANU). „Zvětšila by se vzdálenost, z níž by mohli lidé v rozumném čase dojíždět do metropolí. Současně by měly příznivý vliv na životní prostředí.“

U čínských sdělovacích prostředků sice někdy není lehké odlišit realitu od propagandy, přesto je zřejmé, že jejich konstruktéři se v tomto oboru dostali velmi daleko, dokonce možná nejdál na světě.

Jak to dokázali?

 

Komu ujel vlak

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (2)