Univerzita v Pekingu je o krok blíže pěstování lidských ledvin. V těle prasat.

Univerzita v Pekingu je o krok blíže pěstování lidských ledvin. V těle prasat. Zdroj: Profimedia.cz

Čínští vědci jsou o krok blíž pěstování lidských ledvin mimo lidská těla

Pekingská univerzita Čching-Chua je léta hrdá na svůj genetický program a ve svém oboru jsou tamní genetici poměrně slavní. Možná budou jednou slavní celosvětově, protože podle studie, kterou publikovali v magazínu Stem Cells, jsou o krok blíž k pěstování lidských ledvin… v prasečím těle. 

Transplantace ledvin je jednou z nejčastějších transplantací vůbec, každý rok proběhne těchto zákroků na desítky tisíc, ale seznam čekatelů je mnohonásobně delší a tisíce lidí tak umírají každý rok, než se k nim orgán stihne dostat. Vědci proto zkoumají alternativní způsoby, jak lidskou ledvinu získat.

Jedním takovým by bylo získávání orgánů od jiných druhů, xenotransplantace, ale lidský imunitní systém pochopitelně agresivně odmítá mezidruhovou transplantaci. Cesta za úspěchem by tak mohla vést přes takzvané chiméry, což jsou embrya složená jak z lidských, tak zvířecích buněk. Nejpopulárnějšími a nejslibnějšími hybridy jsou pak chiméry lidských a prasečích buněk. 

Přestože se relativně úspěšně experimentuje s myšími a krysími chimérami, s lidskou a prasečí DNA vědci doposud neměli štěstí. To by se ale teď mohlo změnit. 

Etický problém

Metodou editace genomu, takzvaná CRISPR, jsou vědci schopní vypěstovat hybridní embryo, které bude záviset pouze na lidských buňkách, aby vytvořily potřebné orgány, v našem případě ledviny. Bez aplikace této metody totiž většinou agresivnější prasečí buňky zkrátka přečíslí ty lidské. Což nadále není problém. Objevil se ale jiný. 

Ve chvíli kdy lidské buňky nemají v jednom místě nic s čím by “zápasily”, mohou se šířit dál. Třeba i do mozku. A tím se dostáváme k téměř vědecko-fantastickému etickému dilematu. Podle studie genetiků z univerzity Čhing-Chua v Pekingu se však ani v páteři ani v mozku žádné lidské buňky v podstatě neobjevují. 

Znamená to tedy, že jsme o krok blíže pěstování lidských orgánů mimo lidské tělo. K běžné xenotransplantaci je nicméně cesta pořád daleká.