Poprvé se vědcům podařilo vytvořit umělé lidské embryo, aniž k tomu použili vajíčko a spermie. Slibují si od toho možnosti výzkumu a léčby některých geneticky podmíněných onemocnění a vývojových vad. Průlom ve výzkumu ale současně vyvolává kontroverze.
A ž dosud se vědci řídili pravidlem, které z etických důvodů zakazovalo výzkum embryí starších čtrnáct dní. Například zákony Velké Británie víc nepovolují a podobně je tomu i v dalších vyspělých západních zemích. Pokud ovšem vytvoří zárodek nikoli umělým oplodněním, ale z dospělých kmenových buněk, mohou toto pravidlo obejít. Právě to se podařilo týmu polsko-britské bioložky, profesorky Magdaleny Żernické-Goetzové z univerzity v Cambridgi.
Zprávy o laboratorním vzniku umělé lidské bytosti vyvolávají v širší veřejnosti asociace s úsilím renesančních mágů o vytvoření golema. A víme, že to nedopadlo dobře. Kromě laických obav ale také zaznívají hlasy vědců, kteří zpochybňují etickou stránku takového výzkumu. I to je nejspíš důvod, proč autoři práce o svých umělých embryích raději mluví jako o modelech nebo experimentálních modelech.
Pro a proti
„Tyto modely vůbec nejsou regulovány,“ říká Robin Lovell-Badge, biolog z Francis Crick Institutu v Londýně. „Zpochybňují tedy nutnost držet se čtrnáctidenního pravidla a lidé se toho bojí. Potřebujeme proto nově definovat lidské embryo. Pokud je záměrem vytvořit něco, co se podobá normálním embryím, mělo by se s tím také stejně zacházet.“
Profesorka Ildem Ackermanová z University of Birmingham k tomu dodává: „Úspěchy ve výzkumu naznačují, že brzy vyvineme technologie pěstování lidských embryí i po delší dobu, než je současný čtrnáctidenní limit. Mohli bychom tím získat víc poznatků o našem vývoji. Nicméně schopnost něco dělat ještě neospravedlňuje takové konání.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
