Ukrajinci ve městě Žitomir trénují výrobu a házení molotovových koktejlů.

Ukrajinci ve městě Žitomir trénují výrobu a házení molotovových koktejlů. Zdroj: Reuters

Ukrajinci ve městě Žitomir trénují výrobu a házení molotovových koktejlů.
Ukrajinci ve městě Žitomir trénují výrobu a házení molotovových koktejlů.
Ukrajinci ve městě Žitomir trénují výrobu a házení molotovových koktejlů.
Ukrajinci ve městě Žitomir trénují výrobu a házení molotovových koktejlů.
Ukrajinci ve městě Žitomir trénují výrobu a házení molotovových koktejlů.
31
Fotogalerie

Nový svět a nezamýšlené účinky Putinovy „záchranné operace“ na Ukrajině

Putinova vojenská agrese na Ukrajině a statečnost jejích obránců přepisují dějiny. Během několika dní padají milníky budovaná dlouhá léta. Putinův plán brutálního „blitzkriegu“ sjednotil západní společenství a otáčí se proti němu, nehledě na výsledky na válečném poli.

Mediálním symbolem, že obsazení a kapitulace Ukrajiny neprobíhá podle Putinových představ, je předem naplánovaný článek s názvem „Ruská ofenzíva a Nový svět“, který omylem zveřejnila na svých stránkách ruská agentura RIA Novosti dva dny po zahájení války. Poté byl sice stažen, ale lze ho dohledat v internetovém archívu.

Nový svět podle Putina

„Ukrajina opět patří Rusku, už nebude protiruská,“ píše komentátor Petr Akopov. Nezávislost Ukrajiny, ale i Běloruska, je podle něj „strašnou katastrofou“ a „nepřirozeným vyknutím z kloubů“. Použil nacistickou terminologii, když tvrdí, že ruská vojenská invaze konečně „vyřeší ukrajinskou otázku“. Vladimir Putin prý přijal historickou odpovědnost a nenechává její řešení budoucím generacím.

„Před očima se nám rodí nový svět,“ prorokuje Akopov. „Ruská vojenská operace zahájila novou éru. Začíná nová doba, jak v ideologii, tak v samotném modelu našeho socioekonomického systému“. V tom se nemýlí, jenže tento svět bude vypadat jinak, než věští kremelští propagandisté.

Stalo se, s čím ještě před týdnem nikdo nepočítal, a to na obou stranách barikády. Putinova fatální lež, že nerozpoutá na Ukrajině válku, ačkoli ji zpravodajské služby předpovídaly, vedla k hibernaci západního světa. Řada zemí udržovala vstřícné vztahy s Moskvou, vyztužené strategickými obchodními kontrakty. Nevěřily, že by Putin mohl zajít tak daleko a spálit za sebou všechny mosty.

Prozření Západu

Pokud by západní společenství v této osudové chvíli selhalo a nezareagovalo dostatečně rychle a razantně, mohla by se do puntíku naplnit slova Putinových propagandistů, že „prohnilý“ Západ se stane okrajovou součástí světové geopolitiky, kde budou určovat pravidla hry Rusko a Čína.

Západ tomu sám nahrával podvazováním své konkurenceschopnosti příliš ambiciózními klimatickými plány, energetickou závislostí na Rusku a zahleděním do sporných společenských témat typu „kulturní války“. Zapomínal, že diktátorským režimům za humny jde o válku skutečnou, s cílem vytvořit nový světový řád.

Naivní model uvažování, že i Putin má svoje hranice a blufuje, aby si vylepšil vyjednávací pozici pro vyděračské podmínky vůči NATO, šířili do poslední chvíle i jeho místní podporovatelé. Někteří po Putinově „podrazu“ s hanbou obrátili.

Neznamená to však, že dlouho pečlivě budované páté kolony Kremlu v řadě evropských zemí zmizely z povrchu světa. Část z nich pouze utlumí svoji činnost do příhodnější doby, kdyby se situace náhodou otočila. Jak je patrné ze sociálních sítí, zajisté by mnozí z nich byli schopni vítat ruské tanky i na našem území, stejně jako v roce 1968. 

Putinův omyl

Mýlil se však i Putin, jenž nepočítal s fenoménem Zelenskyj. Považoval ho za slabou figurku na šachovnici, kterou převálcuje ruskými tanky tak rychle, že konsternovaný Západ nezasáhne. Nepočítal s obdivuhodnou statečností jeho národa, který si nepřeje ruskou porobu, a otevřel oči celému civilizovanému světu.

Ukrajinci bránící svoji zemi před agresorem za cenu obrovských ztrát projevují nevídanou míru skutečného vlastenectví a hrdosti – na rozdíl od karikatur místních „vlasteneckých“ spolků, většinou více či méně napojených na kremelský okruh.

Tato lekce boří dosavadní kurz. Putin se přepočítal, když čekal slabou a nejednotnou reakci Západu po rychlém a „vítězném“ ovládnutí Ukrajiny. Co všechno se mění a jaké nezamýšlené účinky vyvolává Putinova „záchranná operace“, jak ji sám nazývá?

Hrozící bankrot

Dosavadní sankce jsou bezprecedentně tvrdé a na rozdíl od minulosti mohou citelně poškodit ruskou ekonomiku. Zasahují hlavně bankovní sektor a v krátké době mohou vyvolat bankrot ruské ekonomiky.

Předpokládaný strmý pád rublu a hyperinflace ožebračí miliony ruských domácností, jež většinově (aspoň podle oficiálních průzkumů) válku na Ukrajině zahalenou do legend o denacifikaci a genocidě podporují.

Sankce už tvrdě dopadají na ruské oligarchy. Podle agentury Bloomberg klesl majetek zhruba dvacítce nejbohatších o 1,9 bilionu korun, a to je teprve začátek.

Současná situace povede k přehodnocení dosavadních „zelených“ plánů a nastavených termínů, jelikož základním imperativem současnosti a blízké budoucnosti bude zajištění bezpečnosti evropského území, včetně bezpečnosti energetické.

Odklon od ruského plynu a ropy bude rychlejší, než bylo plánováno, což znamená nejen diverzifikaci jeho dovozu z jiných zemí, ale i změnu přístupu k ostatním zdrojům energie, včetně uhlí, a nalezení rozumného mixu jaderných a obnovitelných zdrojů. Jelikož v případě odstřižení ruského plynu bude jeho cena stoupat, musí se změnit pohled i na emisní povolenky, zbytečně zdražující cenu elektřiny.

Vojenská pomoc

Tahounem tvrdého postupu proti Putinově režimu je Velká Británie, Polsko, a v této skupině evropských zemí je chvályhodně i česká vláda. Tři desítky zemí se už zavázaly poslat Ukrajině vojenskou pomoc, a to i těch, které ji dosud historicky vylučovaly.

Zásadně se mění pohledy největších evropských mocností. Obrací i Německo, jež nezvykle rychle hodilo přes palubu nejen plynovod Nord Stream 2 a jeho propagátora Gerharda Schrödera, blízkého Putinova přítele, ale celou svoji koncepci nadstandardních vztahů s Moskvou a vojenské „nezúčastněnosti“.

Po několika dnech od invaze posílá vojáky a protiletecký systém Patriot na Slovensko, Ukrajině dodávku protiletadlových střel Stinger a hodlá zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP, požadovaná v rámci NATO.

Posílení role NATO se dá očekávat nejen zvýšením nákladů na obranu, ale i uvažovaným vstupem Švédska a Finska, kde se rychle mění veřejné mínění.

Prudce se mění nálady i v Evropském parlamentu. Drtivou většinou 637 hlasů přijal rezoluci, vyzývající k dalšímu rozšíření sankcí (odpojení od systému SWIFT všech ruských bank), zvýšení dodávek zbraní a požadující pro Ukrajinu kandidátský status v EU.

Existenční hrozba má stmelující účinky. To neznamená, že Putin neučiní vše pro to, aby naplnil svoje krvavé cíle. Čím brutálnější bude jeho postup na Ukrajině, tím hlubší bude pád celého Ruska, pokud se ho včas nezbaví. „Nový svět“ podle agentury RIA Novosti může být rámován Putinovým koncem.

Video placeholde
Sestřih záběrů z války na Ukrajině k 28.2.2022 • Twitter