Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Reuters

Dva ozbrojení muži civilní obrany spolu mluví na radnici v Kyjevě.
Příslušníci civilní obrany připravují Molotovovy koktejly na dvoře v Kyjevě.
Ukrajinský voják prochází kolem trosek hořícího vojenského náklaďáku na ulici v Kyjevě.
Ukrajinský voják prochází kolem trosek hořícího vojenského náklaďáku na ulici v Kyjevě.
Satelitní snímek ukazuje ruské pozemní síly severovýchodně od Ivankiva mířící směrem na Kyjev
27
Fotogalerie

Západ překvapil Putina, ale i sebe. Sankční Blitzkrieg se zapíše do historie

Ještě před pár dny pro většinu z nás SWIFT znamenal maximálně tak příjmení slavné zpěvačky a naopak příjmení ukrajinského prezidenta bychom z paměti nevylovili. Dnes se u piva hádáme o tom, které sankce měly přijít dřív a které vůbec, jak to že nejsou vyškrtnuty ze SWIFTu všechny ruské banky a jestli by měl Volodymyr Zelenskyj jet vyjednávat mír osobně nebo je v roce 2022 přípustné mluvit po internetu. Hlavně si ale samozřejmě myslíme, že bychom to sami všechno udělali líp. „Na co čekají?" ptali jsme se opakovaně v otázkách kolem sankcí. Jenže kroky spojenců jsou mnohem chytřejší než naše povídání u půllitru.

Rychle, nebo pomalu?

Mohli bychom se do nekonečna hádat, jestli postupovat proti Rusku v sankcích pomalu, či rychle. Jestli zahájit finanční bleskovou válku, nebo radši hledat a vážit opatrně pomalé cesty, které nás příliš nepoškodí. Jde o hodně, takže se tomu váhání nelze divit. Budeme mít jak doručit do našich domácností plyn? A nebude tak drahý, že budou naši důchodci v zimě o hladu?

Je pochopitelné, že se někomu mohly zdát kroky spojenců a zejména Evropy pomalé. „Odstřihněte SWIFT" říkaly transparenty na demonstracích po celé Evropě. „Na co čekáme?" ptali se lidé v komentářích pod články o ruské invazi. Při pohledu zpět to byla ale jedna z nejrychlejších akcí, kterou jsme na Západě podnikli.

24. února ráno vstoupila ruská vojska do Ukrajiny a 28. února, o pouhé čtyři dny později, už měla ruská centrální banka zmražené devizové rezervy, ruské banky byly odtržené od SWIFTu, prominenti ruského režimu přicházeli v Evropě o majetky a největší ruské banky přišly o možnost pracovat s dolary. Vše se spustilo tak moc rychle, že se čtyři dny po zahájení invaze na stranu spojenců přidalo i historicky neutrální Švýcarsko. Žádné summity a dlouhé rozhodování. Pouhé čtyři dny a neutralita byla minulostí.

To je neuvěřitelná rychlost, že se současná situace zapíše do učebnic. Zatímco jsme se hádali o tom, jak rychlé mají či nemají být sankce, jestli se strachovat o dodávky plynu či ne, spojenci přišli se sankčním Blitzkriegem. Protože jsou chytřejší, než se zdají.

Vynechat některé banky nebo zavřít SWIFT všem?

Člověka by to skoro rozpálilo doběla, když se dočte, že se spojenci dohodli na uvalení sankcí jen proti některým ruským bankám, nikoliv proti všem. Nakonec je přeci dokonce složitější banky vyjmenovávat jednu po druhé, takže proč se zabývat tím, na které sankce uvalit a nevypnout je všechny jednou ranou?

Co by se stalo, kdyby se sankce pustily na všechny banky? Rusové by neměli kam utéct se svými penězi. Dnes tu možnost mají. A část Rusů toho nepochybně využije. Jen pro představu, dvě největší ruské banky, tedy Sberbank a VTB, mají zhruba polovinu ruského trhu. S Gazprombank jsou to dokonce dvě třetiny. Od těchto bank začali lidé migrovat k těm, které na sankčním seznamu nejsou, a předpokládá se, že útěk bude pokračovat. Nejen protože tyto banky stále umožňují posílat zahraniční platby, ale také kvůli strachu o budoucnost svých vkladů. Není složité si spočítat, že by sankce mohly postižené banky i zcela položit. A na klidu duše Rusům určitě nepřidá, pokud si přečetli ve zprávách o situaci české pobočky Sberbanky. Radši mít peníze někde jinde, velí selský rozum.

Jak si tím spojenci pomůžou? Přeskupí se ruský bankovní trh. Velké banky s blízkým vztahem ke Kremlu ztratí část svého vlivu na úkor nových hráčů. A část z těchto hráčů může být i z bank, které nejsou plně ruské, ale působí na mezinárodním bankovním trhu. Ekonomové tomu říkají „Nesting", tedy hnízdění. Rusové prostě "zahnízdí" u konkurence a ve výsledku tím pomůžou zmenšit moc lidí blízkých Putinovi.

Zda je to skutečně důvod váhání s odtržením od SWIFTu nebo si to ekonomové jen domýšlí, je obtížné rozsoudit. Smysl to ale dává. Jestli byl tohle ale skutečný důvod toho, proč se například Německo dlouho se SWIFTem nedokázalo rozhodnout, pak jsme mu křivdili a je slušné to přiznat. Nebylo to zvláštním vztahem bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera k Rusku ani se nekonala konspirace ohledně hledání skulinek pro zasílání peněz za ruský plyn. Nejpravděpodobnější variantou je, že spojenci prostě věděli, co dělají. A že to dělají dobře.

Video placeholde
SWIFT - Co znamená tato matka všech sankcí pro Rusko • Videohub

Sankce nezmění podporu Putina u veřejnosti, ale u oligarchů ano

Je potřeba změnit náladu Putinova nejbližšího okolí. A to se daří. Nejlépe to vystihla šachová legenda Garry Kasparov, když na Twitter napsal: „Až dosud si ruští soudci, velitelé, silovici, podnikatelské elity a další nikdy nemuseli vybírat mezi životem, který chtěli, a Putinem. Většina Rusů nikdy neměla pocit, že by si vůbec mohli vybrat. Donuťte je vybrat si a oni si nevyberou Putina."

Stačilo pár dní, aby se proti Putinovi postavili prominenti ruského režimu, jako je Oleg Děripaska či Michail Fridman. Zatímco ještě před pár dny vysvětloval na schůzce s byznysmeny Putin svůj plán s tím, že se sankcemi počítal a je ochotný je kompenzovat, dnes po něm oni žádají, aby jim předložil plán, jak se bude Rusko ekonomicky chovat v nejbližší budoucnosti. Nevídaný, ale očekávaný zvrat.

Nečekejme ale zázraky u veřejnosti, to by bylo naivní. Politologové a znalci Ruska upozorňují, že Putin může snadno cokoliv špatné obrátit u veřejnosti naruby a získat si pro to podporu. Má k tomu propagandistický a cenzurní aparát a dlouhé roky zkušeností. Přestože si ale Kasparov a někteří další myslí, že současná situace by mohla zlomit i průměrného ruského občana, i kdybychom s tím nepočítali, pro Putina je mnohem zásadnější podpora bohatých byznysmenů kolem něj. Dodnes to byl vzájemně výhodný obchod, kdy oběma stranám spojenectví vyhovovalo. Stačilo pár dní a Putin může tahat za kratší konec provazu. Byznysmeni jsou ochotni obětovat trochu peněz a pohodlí, pokud dostanou na oplátku ochranu a výsady. Současná situace už je ale začíná bolet až příliš a jeden po druhém začínají přemýšlet, jestli se jim vztah s Putinem vyplácí. Je to pořád jenom obchod. A spojenci to moc dobře vědí.

I proto Američané iniciovali zmražení devizových rezerv Ruska v zahraničních bankách. Ty Putin naakumuloval a připravoval použít jako kompenzaci ztrát způsobených sankcemi. Teď je nemá a mimo drakonického znárodňování ani není příliš jiných cest, jak svému okolí ztráty vynahradit.

Laťka je vysoko

Spojenci překvapili. Je to historicky rychlý a chirurgicky přesný finanční zákrok, který nemá v minulosti obdoby. Vypadá pravděpodobně, že to Putin nečekal. Pro Američany je Ukrajina daleko a Evropa se neumí domluvit. Když unikl omylem předpřipravený článek ruské tiskové agentury o senzačním a rychlém ruském vítězství, mohli jsme si tuto myšlenku snadno ověřit. „Evropa nebyla dostatečně silná na to, aby udržela Ukrajinu ve své sféře vlivu a už vůbec ne aby ji získala," psala dopředu napsaná zpráva připravená k vydání po rychlém ruském vítězství. Jenže Evropa je více jednotná než kdykoliv v historii. A lze chápat, že si to nemyslel ani Putin, ostatně to překvapilo asi i nás.

Je to extrémně důležité ne jenom kvůli samotným sankcím, ale také kvůli lavinovému efektu, který to spustilo. Rázné, tvrdé a hlavně jednotné kroky vlád na politické úrovni inspirovaly, ale také tak trochu donutily k akci soukromé firmy. Google s Applem zablokovaly své platební systémy, přidaly se karetní společnosti, sociální sítě, ale třeba i Budějovický Budvar nebo světově nejnavštěvovanější pornografický server. To vše jen kvůli tomu, jak rychle a chytře spojenci na ruskou invazi zareagovali.

Nastavili jsme laťku velmi vysoko, a pokud by snad někdy v budoucnu mělo ještě k podobnému konfliktu dojít, budeme ho poměřovat s tím, co se děje nyní. Spojenci ale dobře vědí, že každý, kdo by se o to jen trochu pokusil, bude muset počítat s tím, že druhá strana umí odpovědět rychle a tvrdě.

Určitě to neznamená, že vše dobře dopadne. Jen je to díky postupu jednotného Západu pravděpodobnější, než by to bylo, kdybychom váhali a dohadovali se.

Spojenci překvapili. Nejen nás, ale především Putina. Ukázali, že máme zásady, morálku a především schopnosti a nástroje k jejich obraně. Důvěra veřejnosti v NATO a EU roste a s tím i sebevědomí spojenců pokračovat v tvrdé finanční ofenzivě proti Rusku. Držme si palce, aby to nebylo zapotřebí, ale je to nejlepší výchozí pozice, pokud by se snad Západ měl zapojit do konfliktu vojensky. Děláme to zkrátka dobře. Ale to už víte.