nahoru

Spiknutí gerontů

Petr Holec 29. března 2005 • 10:34

Jako každého politického pesimistu věřícího, že politika nemůže nikdy fungovat, protože příliš mnoho hlupáků strká nos do příliš mnoha věcí, jimž vůbec nerozumí, mě samozřejmě nijak nepřekvapilo zvolení Stanislava Grosse předsedou ČSSD, stejně jako projevy duševní nevolnosti mnoha jejích členů formátu ministra Jaroslava Palase, kteří při podobných příležitostech vždy cítí potřebu mluvit, ač by měli mít doživotní zákaz. Čekal jsem ho. Nakonec co by člověk chtěl od strany, jejíž jediný protikandidát na nejvyšší post měl jako svůj hlavní program pěšinku nalevo a sebrat téměř všechno všem, abychom si nezáviděli? Buďme rádi, že jsme rádi.

Dokud totiž budou předsedu ČSSD a premiéra s jistým intelektuálním deficitem zaměstnávat Šárka se strýcem Vikem, nebude mít moc času zaměstnávat se našimi životy. Z tohoto ohledu je výsledek sjezdu ČSSD nejlepším dárkem nám všem, kteří nejsme leví. Sám jsem Grossovi zatleskal (málem).
Jako televizního pamětníka několika sjezdů KSČ, jejíž elity bývaly za mikrofonem často tak opilé, že na rozdíl od Palase nemohly vůbec mluvit, takže nikdo nebyl zraněn, mě při sledování víkendového sjezdu ČSSD zarazilo něco jiného: nápadná podobnost „elit“ ČSSD, jež volí vedení strany a bohužel tudíž i země, s „elitami“ KSČ. Myslím ony prošedivělé či plešaté starce v nepadnoucích oblecích a gumových botách, kteří vždy s výrazem určité nevraživosti a tuposti sedávají v sále u minerálek a při hlasování si musejí jednu ruku podpírat druhou, aby stačili i jejich hlas započítat. Možná proto si můžou dovolit zvát na důležité sjezdy demagoga Miloše Zemana, aby k nim pohovořil. Dobrá většina lidí v sále totiž zřejmě neslyší, co říká, takže jim není nevolno jako nám, jimž televize Zemanovy stále stejné pšouky servíruje každý druhý den. Přesně takoví starci sedávali v PKOJF (pro mladší: pražské Výstaviště, kde se konalo několik sjezdů KSČ), když hlasovali o naší věrnosti SSSR a další pětiletce, kterou zase nesplníme. Řekl bych, že mnozí z nich se sešli i o tomto víkendu.
Padla na mě upřímná hrůza. Největším podvodem politiky na voličích totiž bývá, že ve skutečnosti nevidí ty, kteří o věcech ve skutečnosti z pozadí rozhodují. Mediální obraz stran, vytvořený PR, bývá jen nablýskaný přelud, za kterým tkví zcela něco jiného - opravdová strana. V případě ČSSD bohužel něco mnohem horšího než celý Stanislav Gross. S ním je aspoň sranda (občas).