Myslím, že se můžeme těšit na skvělou vládu, když se jednotlivá ministerstva rozdělují podle toho, kdo k nim má svou dosavadní praxí nejdál, a kandidáti se rozhodují ze slušnosti...
Ve středu večer jsem sledoval Události, komentáře na ČT. O tzv. bílém šrotovném polostátního ČEZ, příspěvku na ledničku za naše vlastní peníze, v něm mluvil šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina, exnáměstek ministra hospodářství.
Na závěr, jakoby mimochodem, se ho moderátor zeptal, jestli vezme post ministra vnitra v úřednické vládě Jana Fischera, kam jej nominuje Jiří Paroubek. „Nebylo by slušné odmítnout pomoc vládě na čtyři až pět měsíců,“ odpověděl Pecina.
Samozřejmě že ne! Jde o službu nám, občanům, a ne nějakým Čunkům nebo Mackům, jak nedávno hystericky hřímal i padlý ministr financí Miroslav Kalousek, jenž mimochodem na tuto službu taky potají trochu myslel - než mu ji nikdo nenabídl.
. Doufejme jen, že na nás Pecina coby možný Paroubkův ministr vnitra ze slušnosti nepošle těžkooděnce, blíží se období technoparty.
Vlastně i já jsem v podstatě slušný člověk, přinejmenším ve srovnání s politiky: nelžu obden veřejně v TV, jen manželce; když jedu v autě dvě stě, sám řídím – nespím při tom na zadním sedadle; nežiju dokonce ani z daní ostatních lidí. A stejně jako Pecina vím o vnitru zhruba to, že nám sem tam poslouchá telefony, i když by nemělo. Letos mi bude čtyřicet. Zasloužím si ministerskou židli taky! Už jen ze slušnosti.
Další články autora najdete v rubrice KOREKTNÍ NEKOREKTNOST
(Reflex online)
Související články:
Dušan Šrámek: ÚŘEDNÍK PŘIJATELNÝ PRO VŠECHNY (Reflex č. 15/2009)
Jméno MARTIN PECINA padlo během jednání o sestavení překlenovací úřednické vlády dvakrát: v jedné verzi měl být ministrem vnitra, ve druhé dokonce premiérem. Jaká je dosavadní profesní kariéra tohoto muže?
